Nejdříve k původnímu tématu. Mám na navijáku Intek 10k a když rychle uberu plyn, tak si také někdy do výfuku střelí. A teď k tomu detanačnímu hoření. Rachlost hoření směsi závisí na tlaku. Když bude směs stlačena více, rychlost hoření se zvětší až do kritického tlaku, kdy se rychlost zvýší na detonační. Ale jedná se o řízené zapalování. Nejedná se o samozápal. Protože účinnost závisí na tlaku, tedy kompresním poměru(zjednodušeně), je nutné při snaze zvýšit výkon a účinnost zvětšením kompresního poměru použít palivo, které je schopné hořet bez detonace i při vyšším tlaku. S předstihem se to má tak: Po zážehu jistý čas trvá než se směs rozhoří. Spálením směsi se silně zvýší tlak ve spalovacím motoru. Zážeh se musí provést v takovém okamžiku, aby se sešlo max zvýšení objemu plynů s horní úvratí. Pak se v max. míře využije při expanzi energie plynů. Když se zapálí pozdě, tak probíhá větší část hoření za horní úvratí a využit energie plynu je horší. Je to již dost dlouho, co jsme na lab. cvičeních měřili oktanové číslo pomocí zkušebního motoru s proměnným kompresním poměrem. Měření probíhalo tak, že se nastavil na neznámém palivu kompresní poměr až začal motor klepat. Potom se hledala směs dvou druhů paliv se známými oktanovými čísly (benzen a hexanol) až začal motor klepat při sejném komr. poměru. Z poměru směsi se vypočetlo oktanové číslo. Dnes na to již asi jsou jiné metody. ale při tom bylo při snižování hlavy jasně rozeznat, kdy začíná motor klepat a cítit, co se ve spalovacím prostoru děje. Poznámka: nemyslím si, že použití 100okt. benzínu nutně vede k podpálení výf. ventilu, pokud má nastavenu správnou vůli. Ke konci exp. zdvihu. Bylo by velmi špatné, kdyby na konci zdvihu směs ještě hořela. Vyskytují se ale nespálené zbytky směsi.

Tak asi tak. FO