Dub červeny



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?)
23.9.2009 14:19

Ona ta situace je složitější, než uvádíte nebo než tvrdí ekologičtí bojovníci. Srovnání s bramborami a kukuřicí, jak píše p. Stanislaw není úplně od věci. Kulturní rostliny nelze z přírody vytrhávat, patří tam stejně jako divoce rostoucí rostlinné druhy a ani fauna mezi nimi nerozlišuje. Zemědělské zásahy do přírody mi příjdou podstatně výraznější. Z polí mizí oves, žito, brambory, len, všude roste řepka,  pšenice, kukuřice.  Složení dřevin v lesích je taky jiné než před stovkami let. Nebo si myslíte, že monukultury smrků jsou přirozené a že byly v naší přírodě odedávna?  
    Ovzduší se změnilo, kvalita povrchových vod taky. Hledají se nové (byť nepůvodní) druhy borovic, jedlí i dubů, které snesou oxidy dusíku a síry, kyselou půdu. Já tyto aktivity vítám,  považuji je za záslužné. Raději budu mít v horách stromy nepůvodní než žádné nebo suché. 
    Jestli může být dub červený pro naší přírodu přínosem nebo zhoubou, si netroufám říci, nerozumím tomu.  Ale každý kategoricky jednostranný náhled na problém ve mně nebudí důvěru.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?), 23.9.2009 14:19

Ona ta situace je složitější, než uvádíte nebo než tvrdí ekologičtí bojovníci. Srovnání s bramborami a kukuřicí, jak píše p. Stanislaw není úplně od věci. Kulturní rostliny nelze z přírody vytrhávat, patří tam stejně jako divoce rostoucí rostlinné druhy a ani fauna mezi nimi nerozlišuje. Zemědělské zásahy do přírody mi příjdou podstatně výraznější. Z polí mizí oves, žito, brambory, len, všude roste řepka,  pšenice, kukuřice.  Složení dřevin v lesích je taky jiné než před stovkami let. Nebo si myslíte, že monukultury smrků jsou přirozené a že byly v naší přírodě odedávna?  
    Ovzduší se změnilo, kvalita povrchových vod taky. Hledají se nové (byť nepůvodní) druhy borovic, jedlí i dubů, které snesou oxidy dusíku a síry, kyselou půdu. Já tyto aktivity vítám,  považuji je za záslužné. Raději budu mít v horách stromy nepůvodní než žádné nebo suché. 
    Jestli může být dub červený pro naší přírodu přínosem nebo zhoubou, si netroufám říci, nerozumím tomu.  Ale každý kategoricky jednostranný náhled na problém ve mně nebudí důvěru.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 143.205 (?), 6.10.2009 13:53

Monokultury smrku nebyly p ůvodními porosty a jak je vidět, kůrovcové kalamity nám to dnes jasně připomínají.  Co takhle za nějaký čas jiná kalamita spojená s dubem červeným.. ?? 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.2 (?), 6.10.2009 15:42

A kde jsou prosím ty obrovské monokultury dubu červeného, abychom mohli mluvit o případné kalamitě? Děkuji. Stanislaw

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 66.249 (?), 6.10.2009 16:43

Pane Stanislawe,

üž jsem se k dubu červenému nechtěl vracet.

Samozřejmě že nejsou hektary dubů amerických v naší přírodě. Až budou, třeba přijde i nová neznámá dnes kalamita.  Knížepánovi předci taky netušili, co nastane s kůrovcem po 135 letech. Ale jde přec o něco jiného než jeden dub za panelákem.

Jde o obecné povědomí těch, kteří toto forum čtou, že obecně není správné množit nepůvodní rostliny. Ať si na zahrádku vysází kdo chce co chce, ale ať to uhlídá. A že to zámečtí zahradníci neuhlídali, víme.  Všechny ty křídlatky, bolševníky, topinambury, ambrosie. Taky víme, že běžnému občanu je šumák, co se množí za jeho plotem vymazlené zahrádky, je mu šumák celý stát a celá republika.

Je třeba aby " autority " tohoto fora, častí přispěvatelé, jako jste Vy, p. Vysloužil, Daniela, etc.  drželi jeho, doufejme, vysokou úroveň.

Proto prosím, pište zodpovědně, i když to není Vaše téma.

Příklad : před časem tu někdo psal o nějakých létacích lampách, pak to snad zmizelo. Taková nebetyčná blbost, která hrozí požáry,  ještě ke všemu si myslím, že to byl prodejce. Ale nebyly ohlasy, nebo jsem je dál nenašel.

Prosím naposledy;  než cokoli, ne notoricky známého chcete,  byť v dobré víře, zasadit do přírody mimo vlastní zahradu, prosím, nastudujte o tom nějakou literaturu a informace,  na webu jich je dost.

Jak už jsem psal, červený dub je na podzim krásný, chtěl jsem jej pro radost sázet na Třeboňsku, bylo mi vysvětleno, že tam nepatří a já jsem od toho s pokorou a rozumem upustil.

Sázím lípy a duby letní. Nemají tak krásné červené listí, ale jsou naše domácí a vím že nenarušuji ekosystém a nezadělávám třeba za sto let na problém že se objeví nová houba, nebo klíněnka, nebo čertvíco.

Pavel

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.2 (?), 6.10.2009 20:36

Vážený pane Pavle. Vůbec si neumím představit, jak by u nás mohly vzniknout zasazené hektary dubu červeného, o kterých píšete. Všechna nová lesnická výsadba podléhá velmi přísným pravidlům a to už od 1 aru. Tedy, vždy to tak bylo, snad to platí i dnes. V žádném případě se nepokládám za autoritu, v současné době už jen občas reaguji na příspěvek, ve kterém žádám spíš o vysvětlení. A předpokládám, že píšu zodpovědně. Tady u dalšího Vašeho odstavce jen uvedu, že jsem původně vyučený lesař, dále mám střední zahradnické vzdělání s patřičnou zkouškou z dendrologie a také jsem absolvoval tento předmět i s patřičnou zkouškou na Vysoké škole zahradnické v Lednici. Co si mám ještě přečíst o dubu červeném? Pokud by všichni postupovali jako Vy, tak by u nás rostly jen lípy a duby letní? Našich domácích dřevin je poměrně málo. Kdyby se jich drželi naši předci, nikdy by nemohli vzniknout takové výsadby, jako je třeba Lednicko - Valtický areál, park v Průhonicích a spousta dalších. A v ovocnařině? Třeba švestka pochází z Přední Asie. Stanislaw

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 71.23 (?), 6.10.2009 20:53

Vážený pane Stanislawe,

nechme duby duby, vedeme dva monology. Vůbec mi nerozumíte a zde není místo na naše (mé) vysvětlování,  zabíráme zbytečně kyberprostor, pána na začátku zajímalo jak dub množit, a to se snad dozvěděl, i když ne ode mne. Vy mé odpovědi ohýbáte jak parlament ústavu, nechci jen duby a lípy, to jsem přece neřekl.

Třeba se sejdeme u jiného tématu. K tomu vzdělání, suchdolská hnojárna je má alma mater, ale opačně já se tím neživím.

Zdravím, Pavel

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
RadekB - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1424) - 21.230 (?), 6.10.2009 21:14

Milý Pavle, tady si postavím na stranu Stanislawa, trošku jsem si pročetl tuto diskuzi a měl jsem dojem, že jsem spíše na Silvariu, či podobném fóru. Dub červený je prokazatelně u nás znám již před rokem 1724, některé tzv. původní dřeviny, podtrhuji dřeviny, nemají u nás ani takovou historii. Smrk a kůrovec, toť ožehavé téma, jenže řada enviromentálů doposud nechápe, že momentální stav skore není zapříčiněn lesníky, nýbrž celým lidstvem a také samou přírodou! Pochopí a uznají, že např. móda má ampiltudní pohyb v kruzích, že jej má i příroda, to jim jaksi uniká. Prostě a jednoduše nastává doba oteplení, mírně podpořená člověkem a proto má brouček možnosti množení více než dobré. takže tento příklad bych tu jaksi nešířil. Dub červený má sice nejlepší rozmnožovací schopnost ze všech domestikovaných dubů, ale jak parkově, tak i lesnicky jde "zvládnout". Mohu vás ujistit, že výborně doplňuje porosty našich (možná) autochtonních druhů.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 81.81 (?), 6.10.2009 21:30

Pánové, Vaše diskuze není vůbec zbytečným zabíráním kyberprostoru, naopak. Jistě nejen já si rád přečtu názory dvou, v problematice vzdělaných lidí, a je dobře, že mají na věc názor rozdílný. Držet se striktně zadavatele tématu, skončilo by vlákno větou:  "Vysejte si žalud."
   Vůbec si nemyslím, že vedete dva monology a stejně tak nevidím za nutné, abyste se sešli na jednom totožném postoji.
   Sám za sebe -laika - jsem názoru, že bazírováním na původních dřevinách se nevyvarujeme kalamit. Klíněnka škodí jírovvcům, jsou původní nebo ne? A škodí jim skutečně proto, že jsou nepůvodní? Co kůrovci, bekyně, obaleči, strupovitost, šarka?  Vadí mi plundrování lesů, vadí mi kácení stromořadí kolem cest, vadí mi likvidace stromů v parcích a   městech i výmluvy úředníků kšeftujících se dřevem. Pokud bych se obával nějaké ekologické katastrofy, nebude to proto, že vidím růst stromy, které tu před sto lety nebyly. Ale je to jen můj názor.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 248.135 (?), 12.10.2009 19:41

Velmi plodná a zanícená diskuse. Přikláním se k názorům Stanislawa, Pavlovi jde o princip a ten zřejmě většina z nás chápe. Proč tu nikdo ještě nevyjmenoval agresivní škumpu - ta přece není taky původní dřevinou a množí se zcela nekontrolovatelně. A mnozí "podnikatelsko-barokní estéti" ji s chutí šíří i tam, kde ještě není. To je za pět let stesků, jak ji nemůžou dostat ze zahrady, jak jim po sedmi letech její kořeny prorazili bazén... A smrk pichlavý (stříbrný)? Můj soused si to snad z hlouposti vozí dokonce z Polska. Jeho estatická zahradní představivost je asi taková, že nejhezčí je řada tújí doplněná stříbrnými smrky. To je přece taky nepůvodní druh. nevím, jak ničivé následky na návazné živočichy má jeho plošné rozšíření v posledních 40 letech v česko-slovenském prostoru, vím jen o tom, že snaha komunistů zalesnit tímto druhem krušné hory dopadla neslavně. A co to nadělalo v estetickém vnímání lidí, na tváři venkova a městských parků? To už škoda mluvit. Co se týče dubu červeného, jeden dvoumetrový kus jsem vysadil na místo, kde by jinak rostl jen akát nebo škumpa, obojí jsem nechtěl, protože je považuju za agresívní a silně invazní - na rozdíl od tohoto stromu. Dalším důvodem bylo i to, že roste spíše rychleji a za 10-15 let se stane hezkou dominantou místa, na které se naše město a divocí stavební investoři úplně vykašlali. Bude vytvářet stín nad parkovištěm a svým vzrůstem vhodně doplní hmotu naddimenzovaných novostaveb v okolí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 104.146 (?), 17.4.2016 12:18

Ahoj!

Dub cerveny je odolna drevina voci imisiam ma pomerne kvalitnu drevnu hmotu a je extremne nenarocny.Jedinym jeho minusom je zakyslovanie pody.Predpokladam ze mu ziadne kalamity nehrozia tak aky problem?Monokulturne porasty picea abies a este ktomu niekde dovazane s nemecka ktore nie su prisposobene na nase podmienky su omnoho vacsim nebezpecentsvom.Co s toho ze je Abies alba povodna ale v sucastnosti ma vdaka imisiam velke problemy tak radsej prdnem nepovodny ale odolny strom akokeby tam mala byt sucha hora... Tot moj pohlad na danu problematiku

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika