Ona ta situace je složitější, než uvádíte nebo než tvrdí ekologičtí bojovníci. Srovnání s bramborami a kukuřicí, jak píše p. Stanislaw není úplně od věci. Kulturní rostliny nelze z přírody vytrhávat, patří tam stejně jako divoce rostoucí rostlinné druhy a ani fauna mezi nimi nerozlišuje. Zemědělské zásahy do přírody mi příjdou podstatně výraznější. Z polí mizí oves, žito, brambory, len, všude roste řepka,  pšenice, kukuřice.  Složení dřevin v lesích je taky jiné než před stovkami let. Nebo si myslíte, že monukultury smrků jsou přirozené a že byly v naší přírodě odedávna?  
    Ovzduší se změnilo, kvalita povrchových vod taky. Hledají se nové (byť nepůvodní) druhy borovic, jedlí i dubů, které snesou oxidy dusíku a síry, kyselou půdu. Já tyto aktivity vítám,  považuji je za záslužné. Raději budu mít v horách stromy nepůvodní než žádné nebo suché. 
    Jestli může být dub červený pro naší přírodu přínosem nebo zhoubou, si netroufám říci, nerozumím tomu.  Ale každý kategoricky jednostranný náhled na problém ve mně nebudí důvěru.