A nebyl vedle uďárny dříve nějaký komín k nějakému peci? My jsme kdysi udili normálně uďákem na půdě přistaveným ke komínu, dole v uďáku byl taky do komína otvor na jednu cihlu, kterou přicházel kouř a nahoře stejným otvorem zase odcházel do komína. Udilo se studeným kouřem.
Jinak co jsem viděl uďáky v chodu, bylo ohniště mimo uďák a kouř a spaliny odcházely do uďáku půl metru až dva metry dlouhým průchodem, který sloužil jako pojistka pro případ, kdy se oheň moc rozhořel, aby maso nechytlo. Udilo se tak, že se cca jednou za hodinu, dvě zkontroloval ohen a přiložilo se. Pokud bude oheň hořet pod masem, bude to vyžadovat prakticky neustálý dohled, aby oheň nedosáhl k masu a to nechytlo. Na úhelnících mohly být nějaké rošty nebo krycí plechy s průduchy, které rozptylovaly kouř z ohně, aby šel na všechny kousky masa stejnoměrně. Průduchy v bocích mohly být jako regulace ohně, když se naplno otevřely, uďák přes ně přisával falešný tah mimo ohen, ten tím dostával málo vzduchu, skomíral a vytvářel hodně kouře. Když se uzavřely, vzduch se přisával jenom zespodu přes dvířka a šel přes oheň, takže ten hořel jasně plným plamenem bez kouře.