Kdysi jsem z jednoho domu, kde předělávali okna na plastová, získal mramorové parapety (nějaká úžasná italská žula) a teď je používám na tzv. lávové grilování. První deska praskla poměrně rychle, protože jsem neměl zkušenosti. Pod žulou je potřeba topit pomaličku a dát si na to čas, aby se pomalu prohřívala. Druhá mi taky praskla, ale za daleko delší dobu. No a třetí už drží hodně dlouho. Asi taky záleží na tom, jestli uvnitř není nějaká větší porucha materiálu. Kámen nemám v rámu, je položený na roštu. Od té doby, co jsem s tím začal, tak "placaté" maso jinak negriluji. Je to rychlé, nepotřebuji dělat "žhavo" nebo dřevěné uhlí, maso je daleko šťavnatější (i kuřecí prsa) a je to rychlovka. Maso voní po ohni a nehrozí připálení (při troše pozornosti). Drůbež s kostmi se připravuje hůř, řekl bych, že na to není kámen ideální. Po práci kámen nechám vychladit, vrstvičku tuku stáhnu špachtlí a pak ho umeju běžnými mycími prostředky.