Stromy na okraj lesa



host - 236.72 (?)
18.1.2015 11:18

Zalezi samozrejme v jake nadmorske vysce mate les, ale obecne - na kraj lesa patri VZDY listnace. Rozdil mezi listnaci a jehlicnany je v tom, ze jehlicnany rostou geotropicky. Tj. rostou proste rovne do vysky, casem ze spodu vyholuji a nejsou vubec vhodne do porostni hranice. Naopak listnace rostou fototropicky - tj. rostou za svetlem a vyplnuji tak kompletne porostni hranici. Brizy nejsou vhodne vzhledem k tomu, ze to jsou pionyrske dreviny, ktere rostou rychle a velmi ridce. Potrebujete napr. dub, buk, lipu apod. Jaky presne druh zalezi na vlhkosti pudy, nadmorske vysce a dalsich parametrech. Neberte to zle - ale kazdy vlastnik lesa by si mel nastudovat alespon zakladni informace, jinak casem zaplace nad vydelkem.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

solutan - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (166) - 168.9 (?), 18.1.2015 11:02, zobrazeno: 11350x

Chtěl bych se zeptat jaké mám dát stromy na kraj lesa aby chránili les. Během měsíce byly dvakrát velké větry a porazilo mě to hodně stromů. I staré borovice, které jsou na kraji lesa jsou rozlámané, nebo alespoň mají ulámané větve. Břízy co byly také na kraji lesa jsou rozlámané všechny jako sirky. Chtěl bych vysázet stromy, které vydrží hodně let a jsou pevné a rychle rostou. Zatím mám tip douglasku tisolistou a modřín opadavý, ale ten roste pomalu. Máte nějaký lepší nápad?

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 236.72 (?), 18.1.2015 11:18

Zalezi samozrejme v jake nadmorske vysce mate les, ale obecne - na kraj lesa patri VZDY listnace. Rozdil mezi listnaci a jehlicnany je v tom, ze jehlicnany rostou geotropicky. Tj. rostou proste rovne do vysky, casem ze spodu vyholuji a nejsou vubec vhodne do porostni hranice. Naopak listnace rostou fototropicky - tj. rostou za svetlem a vyplnuji tak kompletne porostni hranici. Brizy nejsou vhodne vzhledem k tomu, ze to jsou pionyrske dreviny, ktere rostou rychle a velmi ridce. Potrebujete napr. dub, buk, lipu apod. Jaky presne druh zalezi na vlhkosti pudy, nadmorske vysce a dalsich parametrech. Neberte to zle - ale kazdy vlastnik lesa by si mel nastudovat alespon zakladni informace, jinak casem zaplace nad vydelkem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1406) - 179.38 (?), 18.1.2015 13:57

Smrky se cíleně vysazovat třeba jako větrolamy na kraj lesa příliš nehodí taky proto, že pozdějí z nich urostou "pašečoky",pasekáč-od slova paseka.To je strom, který větví od spoda až nahoru.Má dost světla ve spodní části, proto na rozdíl stromu, který roste v hustém lese nevyholuje ve spodní a střední částí.Jeho větve sílí a tvoří suky.Takové dřevo má více suků.Jak známo, po uschnutí fošny suky vypadávají.

Na kraj lesa je výborný dub.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
solutan - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (166) - 168.9 (?), 18.1.2015 16:48

Mám čtyři lesy, ale jen tento jediný je na kopci a na velkém větru v nadmořské výšce 720 metrů nad mořem. Okolo všech lesů jsou okrajové stromy borovice, které se prý dávají na kraj. Jsou všechny okolo 100 let stáří. Břízy tam samozřejmě nemají co dělat, ty jsou náletové a všechny stáří do 30 ti let. Mám nastudováno co se dává na kraj lesa na Šumavě a všude píší borovice, dub, buk. Ty dva poslední jsou samozřejmě dobré, ale bude trvat nejméně 50 let než budou plnit funkci na kraji lesa aby uvnitř nebyly polomy. Proto si myslím, že douglaska by byla alternativa té borovice.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 236.72 (?), 18.1.2015 17:34

V lesnictvi se pohybuji velmi dlouho a muzu vas ujistit, ze borovice se na kraj lesa rozhodne nikdy cilene nesazi a velmi by me prekvapilo, kdyby to v nejake publikaci bylo takto napsano. Z jednoho prosteho duvodu - borovice i pri dostatku svetla od spodu vyholuje a tim umoznuje vetru napachat skody uvnitr porostu. O jeji lamavosti ani nemluve. Pokud vysadite douglasku, tak vam sice relativne rychle vyroste, ale stabilni hranici porostu vam dlouhodobe nevytvori. Respektive vytvori mnohem mene stabilnejsi hranici nez listnate dreviny. Osobne bych vam doporucil kombinaci modrin - dub, to je klasicka dvojice vyuzivana pro tyto ucely. Modrin vyroste rychle a zajisti ochranu lesa nez vyrostou do patricne vysky duby. A osobne douglasku nemam rad i kvuli tomu, ze pochazi z Ameriky a do nasi prirody proste nepatri.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 175.130 (?), 18.1.2015 18:59

Dobrý večer. Na krajích lesů je dobré mít rychle rostoucí listnaté dřeviny. Jestli máte možnost sehnat jilm, jasan, javor, jeřáb. V krajní nouzi použijte lísku. Tento nezničitelný keř má roční přírůstky i dva metry a dobře odkloní  - utlumí větry. Nevím proč bříza nemá co dělat na krajích lesů. Je to krásný strom, rychle rostoucí. V mládí dobře utlumí větry a ve věku 20 - 30 roků se dá do krbu. Bydlím na Šumavě a také se dívám jak je rostlý přírodní les, který odolává vichrům. Bohužel největší zlo jsou smrkové monokultury. Jenže ekonomika má jiný názor.  Zdeněk

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 220.138 (?), 18.1.2015 22:37

Původní stromy na Šumavě byly jedlové bučiny, které byly s rozvojem sklářství vytěženy a nahrazeny nepůvodními smrkovými monokulturami. Na okraji lesa potřebujete mít i keřové patro, aby Vám do lesa netáholu "pod sukní". Na to použijte lísky, habry, jeřabiny aj. náletové dřeviny. V druhém sledu za nimi by měly být buky (nejlépe nějaké z původních místních bukvic) a modříny. No a vnitřek lesa dle možností původní "jedlové bučiny".

Jinak když se pojedete podívat do Vysokých Tater, jak obnovuje les po orkánu Kyril, pak zjistíte, že nejpreferovanější dřevina je modřín. Jednak modřínové háje na rozdíl od smrků nepadly, tak i nové výsadby a nálety jsou modřínové (právě proto, že v bezzásahových zónách jiné nálety jehličnanů než modřínové nejsou).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 236.72 (?), 18.1.2015 23:02

Oni i na Sumave rostly prirozene smrciny, nelze pausalizovat ze na Sumave byly jen jedlove buciny. Stejne tak tam prirozene rostly (ou) duby a jine listnate dreviny.  Vse zavisi nejen na nadmorske vysce, ale i na lokalnim mikroklima oblasti a slozeni pudy.  Tazatel uvadi vysku 750 m.n.m., tam roste bez problemu dub i buk. Ale vzhledem k tomu, ze se jedna o porostni okraj, jsou potreba svetlomilne dreviny = tj. dub a treba i ten modrin. Jinak kroviny do okraje lesa samozrejme patri, ale narazi to na ekonomickou stranku veci, zbytecne tim zabirame misto pro kvalitni stromy. A kombinace modrin - dub zajisti dlouhodobe funkcni a kvalitni okraj lesa, ktery je zaroven ekonomicky vyrazne efektivnejsi, nez kerove patro.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 220.138 (?), 18.1.2015 23:14

Souhlasím, ale zejména duby mají širší rozvětvení a keřové patro se pod něj spolehlivě vejde bez výrazného efektu na ekonomiku. Ono taky stromu neprospěje, když je 1 m od hranice pozemku a vlastník sousedního pozemku stromy okleští, aby mu větve nepřesahovaly nad jeho louku, kterou chce sekat strojně a kolem okraje lesa projet se samosběrným vozem Horal (3,5-4 m výšky).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 123.1 (?), 19.1.2015 17:44

Mám les v nárazové zóně západních větrů, jsou tam velké louky a když přijde vichřice tak vítr narazí plnou silou.Kraj lesa tvoří změť křoví, osik a dubů, vnitřek jsou smrky a buky staré tak 90let.Před lety přišla Ema a vlítla rohem sousedova lesa kde vzala šmahem všechno a mě padlo kolem 40 ti stromů jak se vítr zatočil.Je zajímavé že krajové stromy nepadly a za nimi zůstal pruh smrků asi 20metrů bez jediného pádu.Takže jak vidno není dobré čistit kraje, vítr přeletí a nenadělá škodu.Vašek

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika