Kdy zkrátit douglasku tisolistou

Douglaska, sázená v roce 1928,potřebuje zhruba o 6 metrů zkrátit, kdy je to vhodné provést, vzhledem k tomu, že jehličnany mají mírně odlišný biorytmus, než opadavé stromy a keře.

Přiznejte si, že ta vaše douglaska zkrátit nepotřebuje, ona by si místo zkracování raději nerušeně rostla dál. Zkrátit ji potřebujete vy. Nejvhodnější termín je těsně před začátkem jarní vegetace, čili přibližně v polovině dubna. Ovšem 6 metrů u skoro 100 let starého stromu, to je hodně.  Nemám s tím zkušenosti, ale myslím si, že se z toho také nemusí vzpamatovat. Viděl jsem kdysi přibližně padesátiletý smrk, který po zkrácení o 1/3 své výšky celý velmi rychle uschnul. Nechci vás strašit, že se totéž stane u vás, ale jisté riziko podniku bych si připouštěl...

Douglaska již prakticky do vyšky neroste, ale sousedi se bojí, že by mohla spadnou.Letos v květnu.při bouřce, do ni udeřil blesk, asi jen jeho postranní výboj, který pod špičkou udělal v kůře zhruba 7 metů dlouhý a asi 30cm široký šrám, respektive sloupl kůru.Následkem indukčního proudu,"odešla" elektronika, vše co bylo v zásuvkách i nezapnuté.Naštěstí to bylo za její život poprvé, přečkala i různé vychřice a větrné víry.Ale vysvětlujte to sousedům.Znám osobně Václava Větvičku, bydlí ode mne nedaleko a podle něj by zkrácení neměl být problém.Mám i známé, kteří se zabývají profesionálně zkracováním vysokých jehličnanů, takže ani tady by neměl být problém.

Měl jsem ořešák, který za svůj život prokazatelně přežil 3 takovéto "škrábnutí". Poslední 4té asi také, pokud by měl lepší ovoce (křapáč) a méně trpěl černou skvrnitostí (stříkejte si strom co má 3 m kmen a 14 m celkovou výšku).

Nechte tady termín i rozsah zkrácení na profesionálech. Mně také zdravotní stav ořešáku ze změ připadal úplně jiný než pak z plošiny najaté na jeho rozebrání odvrchu.

Po konzultaci s panem Větvičkou, mi bylo doporučeno to provést někdy koncem března.

Teplota by neměla klesnout pod 10˙C 

Nevím, proč to dělat zrovna koncem března a proč by teplota neměla klesnout pod 10°C. V březnu, jako předjarním měsíci, obvykle bývá ještě chladno, teploty jsou značně kolísavé a noční teploty běžně klesají pod bod mrazu. Já jsem Vám radil mírně pozdější termín přibližně v polovině dubna proto, že podle mých pozorování v tomto období v našich středních polohách začínají na jehličnanech rozpukat pupeny. To znamená, že strom je již plný aktivní mízy a bude schopen relativně rychle reagovat na vznik rány po odříznutí vršku koruny. Přesměruje tok mízy z vrcholu do náhradních pupenů a zacelí otevřenou ránu. Tento názor však nemám podložen žádnými důkazy o nejlepším způsobu řešení.

Wimpi, jestli to není myšleno v den, kdy bude prováděn řez. Jsou teploty, kdy je dřevo pružné a jsou teploty, kdy se stává křehkým. Pokud je pružné, je to pro stromolezce bezpečnější.

Jak je vysoká, tak stará douglaska by mohla mít výšku tak 30-50 metrů, to si nějak nedovedu představit jak to zkrátit. Že by tam někdo vylezl?

Přiznám, že já bych 90iletý jehličnan zasažený bleskem opravovat asi nezkoušel a spíš přemýšlel o jeho skácení.  Ale nikdo neví, v jakém místě stojí a jak velká je jeho hodnota.

Jenže douglaska je dlouhověký strom. Pojem zasažený bleskem může být různý. Asi jako zlomená ruka - od naštípnutí po otevřenou tříštivou zlomeninu.  Popravdě pár fotek by neškodilo. Pokud je i u pařezu odfouklá kůra na více než 1/4 obvodu kmene, je to určitě na skácení, pokud není odfouknutí kůry znát, je otázkou jestli strom byl zasažen v celé délce, nebo jen příčným rozkmitem šikmého výboje.