Zoufalá nabídka odrůd jabloní

", ale tady u nás měli všude jen třešně na coltu".

…. no přece jedno zahradnictví, či školka nemůže mít kompletní sortiment všech existujících odrůd na všech existujících podnožích. Takže mají jenom určitou část. Jiné školky mají zase třeba (jako naschvál) všechno na ptáčnicích. Chce to asi víc hledat a shánět, kouknout se kousek dál od bydliště.

A za koho vy kopete? Za nás povzdychavače nebo za školkaře?

Dobrý den. Mám stejný názor jako Wimpi, takže dle Vás budu kopat za školkaře. Ovocné výpěstky jsou jasné sezónní zboží. A když některá školka bude pěstovat veškerý možný sortiment, co udělá s tím, co se neprodá? Náš republikový trh je žalostně malý, těch pár tisíc každoročně prodaných stromků je doslova humorných. Takže jak píše Wimpi, je třeba hledat. Stanislaw

Topaz naroubovaný na Spartanu by se z hlediska odrůdové čistoty mohl "tlouct", ale netluče. Je stále i v těchto vedrech výborný.  Každému tuto chutnou odrůdu doporučuju.

Dobrý den, také mám stejný názor jako Wimpi. A uvedu příklad: zahradnictví má 50 odrůd jabloní na podnoži M 9, MM 1O6, A 2 to znamená, že je potřeba jen na jabloně150 nějakých kójí.Když ještě přidáte nějaké tvary       (zákrsek, polokmen, vysokokmen a jiné) tak ještě víc. Je tedy jasné že čím více odrůd, podnoží a tvarů tím více zbytků.

Dobrý den, jsem rád, že toto téma se tu rozjíždí. Pravdou je, že s české školkařství není v nejlepším stavu a za poslední roky velmi utrpěla kvalita výpěstků. Ale, když se podívám z pohledu školkařů a pěstitelů, není se co divit. Prodeje za poslední tři roky šli rapidně dolů. Co se týká sortimentu podnoží je problém někdy jiný. Školkaři by chtěli mít sortiment podnoží, ale nejde je sehnat. Zapůsobilo zde za poslední roky sucho, nebo jiné extrémy a podnože prostě nenarostly. A kupovat např. několik tisíc dovozových in-vitro podnoží po 20 kč místo domácích semenáčů za např. 4 kč je nemožné. To tady nikdo nezaplatí. To si může dovolit maximálně fytos, protože to ptodá do zahraničí. Co se nás týká, tak jsme za posledních 5 let nesehnali všechny podnože, které jsme chtěli. A jak už tady bylo řečeno, držet nějakých 50 odrůd na třech podnožích a ve čtyřech tvarech prostě není fyzicky možné. Při takových počtech vzniká neuvěřitelný chaos, ale to lze zvládnout. Horší je, že toto nelze prodat. Ještě jednu věc bych rád zmínil. Vás, kteří tomu rozumí a vědí co chtějí je žalostně málo. Asi tak jeden z deseti a to jsem ještě optimista. My bychom také rádi drželi velký sortiment a pokud by bylo víc znalých zákazníků byli bychom rádi, ale není tomu tak. Velká část zákazníků ani neví co znamená podnož. Tak potom si školkaři úplně automaticky kladou otázku, má to smysl?? Má smysl držet odrůdu, kterou si koupí 10 zákazníků??  Není to jednoduché. I my školkaři máme rádi speciality, ale nemůžem si dovolit je dnes pěstovat. Dnes je trend takový, že lidé o ovocnaření neví skoro nic a jdou s proudem. A ten proud určují řetězce tím jaké prodávají ovoce, překupníci, některé velké firmy a jejich "krásné katalogy". A na závěr pár perliček zákazníků: "chci rezistentní meruňku. Na co rezistentní? Já nevím, ale aby byla rezistentní" ," chtěl bych jabloň polokmen, aby měl korunku asi tak 70 cm nad zemí ", tady ta boule (místo srůstu) musí být vždycky pod zemí, jinak to neroste  podotýkám, že si to pán nenechal vysvětlit. "Chtěl bych tu Velkopopovickou meruňku " a takových zápichů zažíváme každoročně nepočítaně    Rostislav Kubáček, Ovocná školka Střílky 

Tak já nekopu ani za stěžovatele, ani za ovocnáře, či školkaře.  Beru vývoj v nabídce ovocných výpěstků u nás tak, že nabídku určuje poptávka a usměrňuje ji konkurence. Není to řízené ani financované státem, jedná se o ryze komerčně obchodní proces. Chápu, že někdo, zejména ovocnářský specialista, může být nespokojen.  Žádá větší kvalitu a širší sortiment. Ale je potřeba koukat na problém trochu více s hůry. Mně například taky nevyhovuje, co vysílají například televize Nova a Prima, ale většině národa to vyhovuje a čučí na to (což naprosto nechápu). Nejsem nadšený z kolovrátkových "písniček", které se na mě linou z většiny komerčních rádií. Nevýskám radostí, když v obchodech s potravinami nacházím v podstatě jen potravinové náhražky a polotovary plné dochucovadel, stabilizátorů, barviv a konzervantů, spíš mám pocit, že jsem v zájmu něčího byznysu potají tráven. Ale většina národa je spokojena, protože je to jedlé a levné. Atd... Žijeme holt v takové době. Všechno je hrrr, všichni někam stále spěcháme, chceme všechno hned a chceme toho moc. Protestuje jen pár osamocených jedinců. Takže tomuto soudobému obrazu společnosti se chtě - nechtě musí přizpůsobit i námi diskutované ovocnářství. Kdo je s nabídkou nespokojen, musí bohužel hledat jinde, důkladněji, připlatit trochu víc peněz. Ale při investici zvýšeného úsilí si to své určitě najde. Takže asi tak nějak ve stručnosti.

Pane Wimpi, kdysi jsem četl článek o přenosu jistých vlastností přeroubované odrůdy na nový roub.Týkalo se to možnou změnou velikosti, vybarvení,přenosu chorob, doby sklizně a trvanlivosti od původní naroubované odrůdy.V počátcích jsem to vyzkoušel, výsledek byl prachbídný.Já mám v této otázce jasno a nikomu svůj názor nechci vnucovat a odrazovat od roubování.Vyjímku jsem udělal pouze u hrušně (prostorové podmínky),nepotřebuji plný stro letních a podzimních hrušek a velice jsem trnul abych si na původní odrůdu nepřenesl kaménkovitost. - Mičurin II

Přenos virových nemocí (což je snad i kaménčitost) je štěpováním samozřejmě možný. Myslím ale, že odrůdy jsou vůči virózám různě vnímavé a u některých hrušek se kaménčitost nevyskytuje nikdy (i když bude strom infikován).
    Co se týče přenosu vlastností (chuti,  doby zrání)  přeroubované odrůdy na nový roub, tomu prostě nevěřím. Sám jsem to na zahradě nezpozoroval. Navíc, každá typová podnož je jakási odrůda a tedy na různých podnožích by jablka měla chutnat jinak. A to se neděje.  Co samozřejmě platí, je, že na slabě rostoucích podnoží jsou jablka větší, dřív se sklízí a méně vydrží. Tato vlastnost ale není dána roubem, nýbrž podnoží, takže zase zmizí, když se tentýž roub ocitne na podnoži bujné.

Pane Polehlo, mohl byste prosím být konkrétní, jaký výsledek vyšich pokusů byl prachbídný? Docela by mne to zajímalo, protože si taky myslím, že podnož, případně původní odrůda, jistým způsobem ovlivňuje naroubovanou odrůdu. I když ne tak moc, jak si to myslel pan Mičurin, který na tom postavil část svých pokusů. Bohužel v tomto případě většinou neúspěšných, nová odrůda se tímto asi vyšlechtit nedá. Ale určité ovlivnění dvou odrůd na konkrétním stromu připouštím (na rozdíl od většiny současných autorit), jen nemám podmínky na důkladné prověření. Proto by mne tedy zajímalo, co a jak jste vyzkoušel.

Děkuji

JZ