Zkusenosti se zakladanim mensiho sadu

Letos jsem mel moznost dokoupit vice nez 0.5 ha pozemek za zahradou a tak jsem se rozhodl vysadit mensi sad pro vlastni potreby. Pozemek je rovinaty, byl delsi dobu pouze trvale zatravnen. Nadmorska vyska okolo 170 mnm, 2 km od Lednice na Morave. Pudu jsem pripravil na podzim vykopanim jam o prumeru 150 cm a hloubce 80 cm. Do spodni poloviny kazde jamy jsem zamichal 3 kg Amofosu a 3kg draselne soli jako rezervni hnojivo.Drny jsem vratil do jamy a zamichal s ornici. Stromky jsem zasadil v prubehu letosniho rijna a listopadu a celkem 4 x jsem kazdy stromek zalil konvi vody, protoze letosni podzim byl a je mimoradne suchy. Raselinu ke korenum jsem nedaval, nechtelo se mi. Stromky jsem ke kulum nevyvazoval, nechtelo se mi a zaroven predpokladam, ze stromky na semennych nebo jinych vzrustnych podnozich se budou dobre rozvijet i bez kulu. Skladba sadu: 8 broskvoni ve sponu 4.5 m (1 x Cresthaven, 1 x Lednicka zluta, 1 x Redhaven, 1 x Earliglo, 1 x Modrinka, 1 x Krasava, 1 x Amsdenova, 1 x Suncrest) vse na broskvonovych podnozich. 1 nektarinka Favorita na semenne podnozi 8 slivoni ve sponu 5 m (1 x Zluty spendlik (MB), 2 x Durancie (MB), 2 x Domaci svestka (ZR), 1 x Zelena Renkloda (M4), 1 x Althanova Renkloda (M4), 1 x Wagenheimova (MB) 12 merunek ve sponu 6.5 m (6 x Velkopavlovicka, 1 x Bergeron, 1 x Madarska, 1 x Harlayne, 1 x Pinkcot, 1 x Harlayne, 1 x Karola), vse na Myrobalanu (MB) 10 jabloni na semenaci ve sponu 9m (1 x Coxova Reneta, 1 x Hedvabne zimni, 1 x Jadernicka, 1 x Krasokvet zluty, 1 x Misenske, 1 x Panenske, 1 x Lebelovo, 1 x Gdansky hranac, 1 x Bananove zimni) 3 jablone na malo vzrustnych podnozich mezi zahony do zahrady (1 x Rubin, 1 x Ananasova reneta, 1 x Prusvtne letni) 7 hrusni na semenaci ve sponu 9m (1 x Praskula, 1 x Jacmenka, 1 x Krvavka, 1 x Merodova, 1 x Dielova, 1 x Spinka, 1 x Boscova Lahvice) 3 hrusne na kdouli do zahrady mezi zahony (1 x Comice, 1 x Williamsova cervena, 1 x Clappova cervena) 2 oresaky do rohu sadu (1 x Mars, 1 x Sychrov) 1 x Tatarova hrusen 2 x Oskorusa 10 x Moruse do vetrolamu na hranici pozemku (4 x Moruse cerna, 4 x Moruse bila, 2 x Moruse Bzenecka) 4 x Mandlon sladkoploda Celkem kolem 70 stromu. Postupne sem budu psat svoje zkusenosti a poznatky ohledne vysazenych odrud.

Aspoň meruňkám, a broskvoním jste mohl vylehčit půdu směsí -písek, rašelina,kompost.Hlavně meruňky by písek ocenily.

no u te moruše - je to obr strom když se podaří vetší jak ořech a rozložitý - nemate jich tam moc? ikdyž te velikosti se asi možná nedožijete..

Jsou to velke stromy, prave proto sly moruse na kraj pozemku jako prirodni vetrolam. Dal jsem je bliz k sobe, aby byl hustsi. Pristi rok planuju dosadit jeste nejake kere a mensi dreviny. Je mi 26 a doufam, ze se stromu doziju v jejich plne krase:)

Pudu mam piscito-hlinitou, pomerne lehkou samu o sobe, takze mne prislo zbytecne ji dale zlehcovat. Navic jsem vybral jako podnoz myrobalan, ktery by mel teoreticky dobre snaset zdejsi suche podnebi. Merunkam se tu prirozene dari skoro vsude. Mam i 20 velkych stromu na sousedni zahrade, ale ty budou postupne odchazet, takze jsem vysadil i tech 12 novych stromku Tak snad se bude i tem mym darit. Uvidime...

   Lokalitu 2 km od Lednice Vám upřímně závidím. Pokud byl pozemek delší dobu pouze zatravněn, dá se čekat, že půda bude odpočatá. Navíc jde o kraj, kde - jak už tu kdosi psal - když zapíchnete motyku, tak vyraší. Proto je každé vylepšení půdy, např.  rašelinou sice prospěšné, ale asi ne nutné. Místo Amofosu (ten už snad není ani k sehnání??) bych použil Superfosfát. Dusík z Amofosu se z lehké půdy může brzy vyplavit
   Jediné, s čím bych si tu práci dal, je je vyvázání stromků ke kůlům, alespoň v prvních letech.

Proc myslite, ze vyvazani ke kulu je tak dulezite? Dohnalek ve sve knize z roku 1938 Ovocny strom a jeho pesteni pise, ze stromky nevyvazane ke kulu byvaji odolnejsi nez stromky s oporou... Vyvazal jsem jen tech par stromku na malo vzrustnych podnozich, tam se mi to zdalo vhodne. Chtel jsem dat superfosfat, ale na sklade meli z fosforecnych hnojiv jen Amofos, takze jsem ho musel pouzit. Toho dusiku tam procentuelne tolik neni, takza snad zadna velka skoda.

stromky nevyvazane ke kulu byvaji odolnejsi nez stromky s oporou...

Nevím, jakou odolnost měl autor na mysli. Před čím odolnější? Před mrazem, suchem, chorobami? A čím si to vysvětluje?
Předpokládám, že sazenice polo a vysokokmenů v lehké půdě nemusejí být po výsadbě v půdě dobře zakotvené. Stačí silnější vítr, víc sněhu nebo aktivita zvěře. Jistěže,  většina stromků přežije i bez opory, já jsem ze staré školy a kůly používám. Slouží i jako opora při obalení stromku proti slunci, mrazu,  zvěři. V případě důkladného okusu často zůstane přivrácená strana kmínku zachráněná Po pár letech kůl uhnije a zakořeněný stromek roste bez problémů bez něj. Tak slabé podnože, aby vyžadovaly kůl trvale, nepoužívám. Taky nejsem na Valticku.

Cituji: " Kdybychom dostavali ze skolky stromky vzdy rovne a s pevnym, pomerne silnym kmenem, nebylo by treba kolu, lec ve vyjimecnych pripadech, ponevadz je znama zkusenost, ze stromek nevyvazany na kul lepe a silneji roste. Tu zkusenost ostatne udelali jsme jiz davno u vyvazovanych stromku tvarovanych." str. 184

Nu,  od roku 1938 už vyšly desítky, možná stovky sadařských publikací. Ty, které jsem četl, oporu stromkům doporučovaly.
   Těžko podezírat profesionální firmy, že by dělaly při výsadbách něco zbytečného či škodlivého. V produkčních výsadbách se neshrabává listí, stromy se řežou kdy je čas a ne kdy je to ideální. Kůly nebo vodící dráty ale neopomenou.  Prvda, jedná se spíš o nízkokmeny. Pokud vidíte profesionálně vysazené vyšší tvary - např v parcích nebo podél cyklostezek,  jsou vysazené stromky ke kůlům přivázány vždy, někdy dokonce ke dvěma či třem.