Valašská reneta

Zdravím Vás, pane Vláďo.

Bláhovo oranžové (Bláhova or. reneta) je odrůdou dobře známou, ale Vy jste v předchozím příspěvku uváděl kultivar Bláhova reneta, jehož rozšíření je minimální - jedná se o semenáč Blenheimské.

Bláhovu renetu neznám, je to zřejmě skutečně málo známá odrůda. Pan Bláha byl šlechtitel velmi činný, svým jménem nazval víc odrůd (Bláhovo libovické, Bláhův poklad, Růžena Bláhová, aj), žádná však nedosáhla takového věhlasu a nepronikla do státního sortimentu jako B. oranžová reneta. Tedy pod pojmem Bláhova reneta myslí všichni - tedy i pan Vláďa -právě tu oranžovou.  Možná proto se v novějších pomologiích název reneta vypouští a odrůda se nazývá Bláhovo oranžové. 

Pan Bláha svým jménem nazval přibližně třicítku odrůd (Bláhovo červené, Bláhova muškátová reneta, Bláhovo panenské, Bláhovo pozděkvěté, Bláhův koženáč, Bláhův krasokvět atd.), další dvě desítky jsou spjaty s místem působiště - Libovicí (Libovické muškátové, Libovická oranžová reneta, Libovické zlaté, Libovické banánové atd.). Dále se vyskytují jména slavných pomologů (Jan Říha, J.E. Proche, Josef Vaněk, Vaňkovo obrovské), názvy vlastenecké (Národní, Československo), jména související s rodinnými příslušníky (Růžena Bláhová, Dušanovo, Dagmar, Dagmar 2, Otcovo), kultivary pojmenované po vlastnostech plodů (Reneta soudkovitá, Voskové, Ojíněné, Bílá lahůdka atd.), podle doby zrání (Srpnové, Pruháč letní), dále odrůdy pohádkové či poetické (Nevěsta, Mouřenínek, Karkulka) a těžko zařaditelné (Táborita, Titan, Český granát). S Valašskou renetou můj příspěvek sice nesouvisí, ale některé odrůdy pana Bláhy za vyzkoušení stojí.

zdravím

Tak to se omlouvám, myslel jsem Bláhovo oranžové. Nechal jsem se renetami unést

sadař vlada

Jenom na upřesnění. Pan Hatlapatka není ze Zubří, ale z Valašského Mezeiříčí a Valašská Reneta vznikla křížením odrůd Goldspur x Prima x Bláhova reneta.

Z jakého zdroje čerpáte tyto informace?

Verzí o původu existuje nepochybně více. Na Wikipedii je uvedeno " Původem je z ČR, byla vyšlechtěna na konci 20. století, p. Hatlapatkou z Byliny u Valašského Meziříčí.", ovšem rodičovské křížené zde uvedeno není.

Každopádně název Valašská reneta je marketingově zdařilý a jistě vzbudí zájem pěstitelů  víc než HA 500 nebo nic neříkající názvy jako Delvit či Dulcit.. Bez ohledu na to, že se o renetu nejedná.

Podle jakého parametru soudíte že se nejedná o renetu, pane Vysloužile?

Hlavně podle tvaru. Za renetovitý je považován ploše kulovitý tvar,. kdy je jablko širší než vyšší a bez výrazných žeber. Valašská je naopak vyšší než širší.  Samozřejmě při dnešní záplavě odrůd je dělení jablek na renety, kalvily, libernáče,... překonané. Ještě hůř se definuje ostře sladkokyselá renetovitá chuť a pevná dužina.