Pan Hatlapatka o ní víc na veřejnosti začal mluvit kolem roku 1980.
Původně se snažil vyšlechtit jaderničku odolnou ke strupovitosti, to bohužel nějak nedopadlo, ale VR taky není špatný počin. No a Jaderničku dost připomíná - tvarem, plodností. V chuti a konzistenci je to spíš Matčino.
(Teď neřeším, z čeho údajně vznikla).
My měli - díky jarním mrazům - letos stromek obsypaný hlavně partenokarpickými jablíčky, byla chutná, křehká a šťavnatá už při sklizni, ale běžně nám vydrží až do března. Má tendenci přeplozovat. Vloni jsme měli problémy se sklovitostí u všech plodů. Letos ne. Fotky výše odpovídají i našim plodům.
Roubovali jsme ji na semenáček s úmyslem sklízet jablka na mošt - je z nich výborný. Dneska bychom se asi snažili roubovat tak, aby byla možná probírka - a asi k tomu i dojde, původní stromek začíná odcházet.
