Jak se stříhají ovocné stromy?

Netřeba čekat, využijte každou volnou chvíli bez silných mrazů. Na některých fot. jsou vidět mumie plodů-monilia, pak je tam nektria-malé růžové bochánky... Nic nevíme o výživě stromů, ale podle zahuštění, vzhledu dřeva bych hádal, že nebylo řezáno 3-4roky. Při rozumném prosvětlení provedeném v této době žádná přehnaná tvorba vlků nehrozí, pokud vypuknou, alespoň Vám podají zprávu o vitalitě stromů.S.P.,Ch.

Ať koukám jak koukám, nevidím tam nic.

Stromy to jsou pěkné a v dobré kondici. Ty stojáky jsou už pěkně obrostlé plodonoši. Na svislých výhonech budou jistě kvalitní plody. Úroda je přihne. Proto bych je pouze probral. Vyřežte tedy jednoleté vlky. Ty obrostlé (2-3,leté) nechte tak 20-30 cm od sebe. Odřežte staré odplozené dřevo.Nic nezakracujte větviču ustřihněte v rozvětvení. Obrost by se měl zjednodušovat.

PS: Pan Moudivláček si asi plete termíny a dvouletým výhonům říká plodonoše.

V.

Tak jak už někdo konstatoval. Stromy jsou v dobré kondici, byly zmlazeny celkem správným způsobem a další zásah musí být jenom velmi opatrný a nepatrný aby se neprovokoval další růst. To znamená jemně prosvětlit. Co je a není "vlk" je těžké rozhodnout, protože po zmlazení jsou všechny výhony "vlkovité".

Na obranu pana Ptáčka, s prominutím Moudivláčka- plodonošem pěstitel rozumí prut či větvičku, větev, která má i květní pupeny schopné v dané sezoně vykvést a následně dát úrodu-i u jabloní je možné, že toto na loňském-tedy ani ne ročním prutu umí nejen rubín a nejen na konci, chcete-li špici-tam, kde bývá většinou pupen prodlužujícího růstu. Proč tedy dvouletka nenazvat plodonošem. A pokud autor dotazu nevidí na svých f. to co já? Není problém se podívat v sadu na živo, ne?S.P.,Ch.

To je ta správná informace, školení na vlastní zahradě jedním člověkem, který má ucelený soubor zásad je nejlepší.

Bohužel já jsem zdaleka.

Ahoj vsichni, tak pridam take par rad jestli Vam to pomuze. Co takhle se zastavit nekde na vesnici kde urcite nekoho najdete ci pozeptat se po okoli kdo ma zahradu (lide co jsou v duchodu) ty Vam pomuzou neco to bude stat ale nic neni zadarmo, ani zde.Dulezite je byt u toho, ptat se proc a jak, delat si poznamky. Vsecno veme cas nic se nenaucite pres noc, dobre ostrihane stromy je hrdost kazdeho zahradkare. Tady pan Standa ma pravdu bohuzel ja jsem taky zdaleka. hodne uspechu v zahradniceni.  Jara z Prahy (USA)

v každe rodině by měl deda předavat zkušenosti vnukum at už je to zahrada pole chov zvířat či zabíjačka domací

Nemá každý takovou kliku- mušku zlatou kdy je otec synu tátou.... Kámoš říká-po přízni řízni! Já sice mám v rodě šikovné hospodáře, ale víc než geny mě vycepoval hlad. Taky lenost vede k dokonalosti-proto se snažím vše dělat pořádně-to abych nemusel méně oblíbené činosti často opakovat. K tazateli-na blanensko to mám od Kromzla asi 100km, jezdím řešit řez např. ke Znojmu apod., ale to jsou lidé léty prověření. S.P.,Ch.

Požadavky, jak ořezat vyfocené stromy, mi přijdou typické pro dnešní dobu. Mladí lidé hledají na internetu rychlý návod na všechno. Trochu se podceňují znalosti, studium, zkušenost. K tomu, aby člověk správně ořezal stromy - vždyť chyby nelze napravit dřív než za rok a možná nikdy - by si měl něco přečíst, poslechnout, pochopit zákonitosti a pravidla. Pak možná dokáže ořezat nejen strom na obrázku, nýbrž každý. Ale nestačí to. Je třeba se dívat a vnímat, jak dřevo zareagovalo, pochopit, kde jsme nadělali chyby a že každý strom reaguje jinak. To jsou ty zkušenosti. Jenže to se do dnešních časů moc nehodí.