Tři nebo čtyři kosterní větve?

Bude vhodnější založit korunu zákrsku se středním výhonem na podnoži M7 se třemi nebo čtyřmi kosterními větvemi? Zatím mám možnost volby  (špičák). Odrůdy Topaz, Lipno, Ametyst. Přihlídá se při této volbě k charakteru růstu? Např. Lipno, jak se píše, tvoří řidší koruny a dobře obrůstá, čímž by se zdálo vhonější ponechat větve 4, na rozdíl od hustěji rostoucích, kde by stačily 3? A kolik se považuje za dostatečný výškový odstup větví?

U kmenných tvarů s polopřirozeným vývojem korunky zakládáme korunka 1+3 nebo 1+4, tj. terminál + boční neboli kosterní větve. U odrůd bujněji rostoucích se doporučuje ponechávat 3 ramena u silběji rostoucích 4 ramena. Dobré je však ne tento počet upravovat až v druhém roce po výsadbě.

Osobně mám raději 4 základní větve a to bez ohledu na růst odrůdy. Geometricky je to snazší a jednoznačnější. Je dobře u těchto kosterních větví další rozvětvení dále než 50 cm od kmene, jinak se vlastně dělá další větev, postranní obrost hlavních větví reguluji a omezuji letním řezem, hlavní výhony ale v předjaří.  Chybou bývá předčasné patro, obrost termínálu také reguluji letním řezem, patro v odstupu 0,8 až 1,2 m už nemusí být zcela pravidelné, stačí tři větve i ne ve zcela stejné výšce, směřující do mezer mezi hlavními kosterními větvemi. Většinou vynechávám "severní" větev a přemýšlím, jak po stromu polezu, abych měl "stupačky" a prostor pro hlavu a tělo. I plodonoše vystříhávám tam, kde bude třeba stoupat. Je také třeba si představit, jak se změní strom po zatížení úrodou. Rozevřené větve způsobí provzdušnění koruny.