Pánové asi takhle, je potřeba v předjaří udělat jarní postřik oleoekolem či bioolem. Zadusí většinu vajíček mšic (černé tečky). U obzvlášť u silně napadených jsou větve celé černé. Ty je dobré raději odstřihout a spálit. Tím eliminujete první jarní potravu mravenců a tim je sladká medovice, kterou produkují mšice. K tomu bych ještě přidal ty lepové pásy na kmeny. Protože mravenci sice nenosí mšice ze stromu na strom, ale z konce letorostu na jiný ano. Tim, že tam mravenci vůbec nebudou, nešíří se jarní mšice(bezkřídlé) tak rychle po stromě. Vypozorováno.
Mravenci také okusují lístečky ve fázi myšího ouška.
Kromě těchto pro nás negativních vlastností však mravenci zbaví stromy a zahradu všech housenek a tak například květopas nemá šanci. Živí se totiž živočišnou potravou. Samozřejmě cukr sklízejí v podobě medovice od mšic po celou sezonu. A tak dolu po kmeni častou lezou mravenci s přeplněnými zadečky. Teď třeba na břízách je to možno pozorovat.
Mě se za plotem zahrady usadili mravenci rodu Formica tedy ti velcí. Na každé listové růžici jabloní jsou dva až tři exempláře pečlivě střežící svoje stádečko mšic před vetřelci ať se jedná o slunéčko či mou ruku. Stavějí se i hned do obranného postoje se zadečkem namířeným k protivníkovi a rozevřenými kusadly. Zajímavé je, že jsou-li na stromě mravenci rezaví, žádný jiný druh včetně mravenců lesních tam nebude. Patrně tito drobní, ale velice žahaví mravenci vzbuzují respekt.
Juraj Kafka