stromy a mravenci

Mě se mucholapka neosvědčila, moc dlouho se nediví a brzy se přes ní dostanou.

To by mohla byť jedna strana mince. Opačne povedané mravce lezú na strom na ktorom sa mšice nachádzajú. Takže postriekať a vec je vyriešená. Ak nemajú zdroj tak nemajú čo nosiť a prenášať, mám na mysli teraz mravce.

Jo, to je všechno fajn. Mravenci se ale v okolí tolik rozmnožili, ze nevím, co s nimi.

No tak než jsem přišel na to co to znamená a, že existuje nějaký lepový pásek tak mi mravenci když jsem zničil jejich mšice zlikvidovali 80% jablek které od "bubáku" celá zevnitř vykousali :( Takže mám na zahradě 80% jablek zlikvidovaných a to jsem se tak těšil na úrodu jelikož jsem si stromy letos s pomocí znalého člověka prořezal a zkulturnil. Doporučuji nepodceňovat. Je to mrzuté. Teď se jenom koukám jak již krásná jablka ze stromu nahnilá odpadávají.

Nemyslím si, že vykousaná jablka jsou dílem mravenců.

No mohu to klidně nafotit... jablka jsou děravá u "bubáků" a jakmile ho člověk vezme do ruky, vyřine se z jablka několik desítek mravenců kteří jsou vyrušeni u hodokvasu uvnitř jablka. V životě jsem nic takového neviděl. Jablka byla v klidu pokud jsem nechal mravenci nasazenou mšicí kolonii. Jakmile jsem postřikem zlikvidoval jejich násadu mšicí tak začala pohroma na jablkách.

Přesto si myslím, že otvory do jablek vznikly jiným způsobem a mravenci tam hledají spíš jiné organizmy než jablečnou dužinu. Mohu se mýlit, ale nikdy jsem neslyšel, že by mravenci nakousávali jablka.

Samozrejme, mravci nenosia na strom vosky, ale naopak, vosky za zivia cicanim, vylucuju medovicu a na tie chodia mravce. Riesenim je v prvom rade znicit postrekom vosky a to opakovane pocas celej vegetacie. Mravce v ziadnom priade nevyhryzavaju do plodov diery. Je to dielo inych skodcov, napr. osy, vcely, mechanicke poranenie. Problem s mravcami sa urcoite vyriesi, ak sa vyriesi problem s voskami. Existuju aj lepive pasy a existuju aj navnady pre nicenie mravcov.

Pánové asi takhle, je potřeba v předjaří udělat jarní postřik oleoekolem či bioolem. Zadusí většinu vajíček mšic (černé tečky). U obzvlášť u silně napadených jsou větve celé černé. Ty je dobré raději odstřihout a spálit. Tím eliminujete první jarní potravu mravenců a tim je sladká medovice, kterou produkují mšice. K tomu bych ještě přidal ty lepové pásy na kmeny. Protože mravenci sice nenosí mšice ze stromu na strom, ale z konce letorostu na jiný ano. Tim, že tam mravenci vůbec nebudou, nešíří se jarní mšice(bezkřídlé) tak rychle po stromě. Vypozorováno.

Mravenci také okusují lístečky ve fázi myšího ouška.

Kromě těchto pro nás negativních vlastností však mravenci zbaví stromy a zahradu všech housenek a tak například květopas nemá šanci. Živí se totiž živočišnou potravou. Samozřejmě cukr sklízejí v podobě medovice od mšic po celou sezonu. A tak dolu po kmeni častou lezou mravenci s přeplněnými zadečky. Teď třeba na břízách je to možno pozorovat.

Mě se za plotem zahrady usadili mravenci rodu Formica tedy ti velcí. Na každé listové růžici jabloní jsou dva až tři exempláře pečlivě střežící svoje stádečko mšic před vetřelci ať se jedná o slunéčko či mou ruku. Stavějí se i hned do obranného postoje se zadečkem namířeným k protivníkovi a rozevřenými kusadly. Zajímavé je, že jsou-li na stromě mravenci rezaví, žádný jiný druh včetně mravenců lesních tam nebude. Patrně tito drobní, ale velice žahaví mravenci vzbuzují respekt.

Juraj Kafka

Je tedy nějaký zdroj o tom jak je to s roznášením mšic?