Stará jabloň s vlky, jak ji zachránit?

Protože nemám dost času ani sil, začínám zimní řez v lednu a končím v květnu. Posuneme-li termín zimního řezu do období rašení, květu či po odkvětu, následný růst se tím skutečně oslabí, ale poměrně nevýrazně. 
Hlavní problém hosta 48 25 není v tom kdy řezal nýbrž jak a jak moc řezal. Samozřejmě svou roli může hrát i kombinace podnož-odrůda,. nevhodně zvolená pro danou velikost a tvar.. 
   Pokud paušálně ořežete všechny jednoleté přírůstky, strom nemůže udělat nic jiného, než znovu  narůst.

Prosím, můžete někdo také sem nakreslit, které vlky tedy ponechat a pustit výš korunu? Budeme řezat tedy letos později a zkusíme zvýšit korunu a zapěstovat nové plodonosné dřevo, aby stom tolik netrpěl... 

Děkuji za radu.

PS foto je z loňska, ale letos strom vypadá podobně. Podotýkám, že těch stromů v takovémto stavu má taťka na zahradě 5! 

To žádný rozumný diskutující neudělá. Strom je třeba vidět celý, fotka velmi zkresluje. Musíte si poradit jinak. Mimoto toho obrostu je tolik, že není možné detailně popsat co s kterou větví. I kdyby to někdo dokázal rozlišit, popis by vydal na román. A stromů je 5!

Řeknu trochu kacířskou myšlenku. Tyto stromy, řezané tzv. "na babku" vídáme často v předzahrádkách starších rodinných domků. Na jaře na nich vidíme pahýly a ježky, na podzim pak desítky kolmých dvoumetrových přírůstků.  Dřív jsem tento bezmyšlenkový razantní řez kritizoval, dnes už to nedělám. Pravda, z pěstitelského hlediska to není správné. Ale nelze mu upřít jisté výhody:
1. Systém "ořež všechno, co narostlo" může praktikovat každý, i když ovocnařině vůbec nerozumí.
2. Odstranění mladého dřeva zamezí tvorbě květních pupenů na něm. To redukuje květní násadu a částečně tak nahradí probírku. Zbude jen nevelké množství plodů na starých plodonoších, což pěstiteli stačí.
3. Hlavním požadavkem obyvatele domku je dostatek místa před okny, u plotu, vedle cestičky. To je pro něj důležitější než prostor, který chce zaujmout samotný strom.
   Tím nechci omlouvat takový řez v zahradě či sadu. 

Ano, i MV. prozřel. Já chodím kolem takových zahrádek z centra často. A vidím to, jak je popsáno. Zjara ježek, napodzim vrba. Už jsem se kolikrát chtěl domluvit s některým majitelem, že to během roku nafotím, a postnu sem, ale nějak na to nedošlo. Ty stromy mají běžně dost velkou úrodu a hlavně zůstávají v dostupné velikosti, nerostou do nepřístupných výšek. Jedinou nevýhodu vidím v pracnosti takového zásahu, přece jen upravit takto jakýsi čtvrtkmen je něco jiného, než ocvakat vřeteno.

Víte, nebude chybou neudělat nic. Prostě letos neřezat. Jabloň není vrba (či broskvoň) kterou by bylo nutné stříhat/řezat každoročně.

Pokud chcete jednoduché pravidlo, pak zkuste toto. Více než 1/3 větví muisí být ponechána bez úpravy. Téměř 1/3 větví bude odstraněna celá na rozhraní větevního kroužku dvouletého dřeva, přičemž budou vybírány větve bez květní/plodné násady. Poslední skoro 1/3 větví bude odstraněna tak, aby vedle sebe nebyly více než 2 větve bez zásahu a to vždy ze skupiny ta, aby nevznikla mezera v šíři tří odstraněných větví. V mezním případě se dostanete k limitu, že bude odstraněna každá sudá mladá větev (1/2+1/4+1/4).

SfK

Těžko radit na základě fotky před loňským ořezem.  Letos ten strom bude vypadat hůř.

V.

Tady je sice foto stromu po roubování, ale asi tak nějak se ponechávají i růst větve na zmlazeném stromu? S tím, že se jich může nechat trošku víc (alespoň se domnívám). Prostě, aby se vytvořila souměrná adekvátní koruna. Kvalitní postřikovač dosáhne a jablka se prostě očešou z žebříku :)