Sáčkování

Ve staré ovocnářské literatuře se doporučovalo sáčkování "sac de France"jako ochrana před strupovitostí a škůdci. Vzhledem k tonu, že letní a podzimní ovoce za mě sklízejí vosy o tom vážně uvažuji. Asi si vyrobím pár sáčků z voskovaného papíru a zkusím to. Máte s tím zkušenosti? Je lepší pytlík perforovat? Zkoušeli jste papír co se do něj balí uzeniny?

V.

Nevím, vždycky jsem si myslel, že sluneční osvit je důležitý pro řádné vyzrání a vybarvení ovoce. Aspoň když porovnám plody z osluněné a zastíněné části koruny, rozdíly vidím značné. Asi bych pár sežraných plodů obětoval nebo s vosami bojoval jinak.
   Jsem dalek toho, abych to zkoušel, ale má-li to fungovat, měl by být materiál těchto sáčků současně průsvitný i prodyšný. Tedy ne papír, spíš něco jako tyl či jemná síťovina. Účinnosti proti strupovitosti a červivosti bych ale ani tak nevěřil.

Vyjdu-li jen z loňského mimořádně žhavého a bezsrážkového počasí, tak mělo na všechny moje jabloně vliv takový, že strupovitost se oproti jiným rokům vůbec nekonala. A to přesto, že jsem stromy žádným postřikem neošetřila. Domnívám se proto, že suchý vzduch plodům prospěl. Zabalíte-li plody do papíru, bude to mít na vlhkost plodů vliv, zaprší-li, perforace nepomůže, spíš rozvoji strupovitosti pomůže. Pokud provedete různé pokusné zábaly plodů, určitě tady referujte, budou to jistě velmi zajímavá zjištění.

O jablonich nevim, ale broskve se sackuji. Treba premiove broskve Calanda ve Spanelsku (jsou myslim 3 a lisi se casem dozravani) se bali do nepruhlednych sacku.

Kdyz se podivate na jejich stranku, tak obrazek je hned nahore

Jasně, že barva je důležitá. Před sklizní se sáčky sundavají. Určitě nepotřebuju nic co by prodlužovalo dobu ovlhčení po dešti. Představuju si to tak, že po červnovém propadu ovoce proberu a osáčkuju. Ve velkých sadech problém není, ale když mi dozraje ranná hruška jediná ve vsi a slétnou se na ní všechny vosy, tak je konec.

Překvapuje mě to "temno" u takto jednoduché a praktické zahrádkářské metody.

V.

mozno sackovanie vytvori tu pravu mikroklimu na dozretie, vysoka teplota, vyvoj plynov podporujucich dozretie. A plod je stale vyzivovany stromom, na rozdiel od tych z kontajnerov a vagonov.

Dobry den pratele ovocnari,

mam jen letosni prvorocni zkusenost se sackovanim, zejmena kvuli vosam a srsnum. Celkem se mi osvedcily pytliky z raslove sitoviny (to je ta co se z ni delaji pytle na brambory). Zkousel jsem na jablka a broskve - par plodu/ a chutove to temer nebylo poznat s plody nesackovanymi + i pres to ze diry v te raslove sitovine nejsou nejmensi - tak se pres ni zadna vosa ani srsen nepokouseli prozrat az na plody. Nicmene nevim jak moc by tomu skodilo permanetni ovlhceni. Letos bylo hodne sucho, V destivych letech muze byt problem, ale na druhou stranu ta raslova sitovina celkem vetra. Davam jen k uvaze - mne se letos osvedcilo. Na jablka se pytliky davaji dobre - maji delsi stopky. U broskvi to je celkem opruz - takze jsem raslovou sitovinou obvykle obalik celou vete i s plody.

Tomas 

Časem sem hodím článek od kolegy Vaňka.

Jsem to ale Hňup. Mohl jsem si z toho udělat podnikatelský záměr a místo toho s tím jdu na Zahradu .

V.

Každý z nás má na dozrávajícím ovoci sršně nebo vosy. To zmíněné temno možná není tak hluboké, většina zahradníků se jen z procenta poškozených plodů nezblázní.  ...           Možná trochu pomůže rozmístění lapačů, pomáhá i neodklízet zpod stromu každý spadlý plod. Naopak, ty naťuknuté, rychleji kvasící jsou pro hmyz mnohem větší magnet jak ty na stromě.

Ony se vosy o to ovoce na zemi moc nestarají a procento napadených jde kolikrát přes 30. teda, když nemáte v sadu tvrdá a nechutná jablka (raději neuvádím odrůdy). U těch výtečných jakoby každá pátá vosa musela mít svoje jablko nebo broskev. Nebo jsou nakousnuté jen málo, ty potvory ochutnávají a často nezůstanou u prvních degustovaných.

k tomu sáčkování: před zabalením se ošetřovalo proti chorobám, materiál sáčků byl jemný, drobně perforovaný pergamenový nebo průsvitný papír, tyl, kaliko. Z jablek a broskví se 2-3 dny před sklizní sáček sundaval - pro "ožehnutí líčka). U takových jablek a asi i broskví se cenila jemná slupka, chuť. Z doby relativně nedávné o tom píše i prof. Peniažek v Cestopise ovocnáře (Japonsko).

Podobné je v současné době řešení zakrytím celého sadu sítěmi. Světla je dost, prostředí příjemné, slunce plody nepálí, netuhne jim tolik slupka. Když jíte třešně z takového sadu, jsou jemnější ve slupce, obyčejně jsou větší, ale mají méně výrazné aroma. 

V malém to dělají u nás zahrádkáři - pěstitelé stolních odrůd révy, proti savým žravým škůdcům. Sáčky z jemné netkané textilie, ze záclon z umělých vláken - aby síťka i hrozny pod ní rychle osychaly, nebyla příležitost pro zahnízdění houbovek.