Rozela

Jsa povzbuzen pochvalou, dám ještě jeden typ na využití šťavnatého Lipna: šnekovým odšťavňovačem proženeme (vše na kousky nakrájené) 4 oloupaná a vykrájená Lipna, 2 mrkve a nakonec jednu červenou řepu, jejíž vylisovanou dřeň chytáme do samostatné misky. Syrová šťáva je dobré (a prý i zdravé) popití pro 2, dřeň pak opět trochu naředíme vodou, ochutíme citronem a cukrem a zkonzumujeme jako svačinku. Kdo zkusí, neprohloupí. R.

Já Lipno nemám, ale je dobře, že jste o něm takto napsal. Je to určitě chutná odrůda a přesně bych souhlasil s Vaším popisem chuti a konzistencí dužniny. Jedl jsem ho ale jen jednou. 

Vloni mi strom Lipna bohatě přeplodil, což je samozřejmě moje chyba, na kterou letos doplatím. Přes vysokou úrodu byly plody střední velikosti, někdy ale hůře vybarvené. Díky tomu přeplození mám ještě teď plody Lipna ve sklepě, sice některé - asi ty hůře vybarvené - trochu povadlé, však stále velmi šťavnaté. Kyselinka se v chuti už skoro vytrácí, avšak větší a hezky vybarvené plody si stále drží dobrou kondici - i konzistence dužniny se snad dokonce trochu zpevnila. Ne že by Lipno byla mezi jablky hvězda, snadností pěstování a velkou úrodností je však pro mne "plnič".R.

Pro mne je Rozela z podzimních až ranně zimních odrůd naprostou jedničkou s konzumním obdobím - ideálně od poloviny října do poloviny prosince. Prevence proti hořké pihovitosti nutná.

Lipno taktéž není špatná odrůda, kdo si ji pořídí chybu neudělá. Chuťově i vzhledově však za Rozelou zaostává. Mně však Lipno vyhovuje, mimo jiné proto, že mám rád šťavnaté odrůdy.

Souhlasím s oběma. Lipno je bujný plnič a má pěkné velké plody. Rozely mám drobnější, stromek roste slabě, ale chuť je delikátní. I trvanlivost vyhovuje, Rozely jíme ještě nyní. Přezrává trochu jako kdysi Londýnský jadernáč. Nemoučnatí, jen plody nepatrně změknou a v chuti ztratí kyselinu.

Tady je, ze současné nabídky odrůd ze sadů, už druhý měsíc Rozela jasnou chuťovou jedničkou. Řekl bych, že chuť je o dost lepší než byla třeba v prosinci.

Na Vysočině (600m) se urodily i první Rozely. V této nadmořské výšce určitě překvapivě sladká jablka. Líbivá chuť pro širokou veřejnost. 

Rouby Rozely mají na Vyočině pěknou úrodičku. Vkládám do plodů Rozely největší chuťové naděje.

Devítiletý ČK Rozely letos přeplodil (moje chyba), tak jsou plody trochu menší a i pomaleji dozrávaly. Chutnaly vosám i sršňům až příliš, nezbylo, než je sklízet postupně a i trochu podtrhnout. Na stromu jsem nechal pár desítek převážně trochu zastíněných plodů. Ty sklízím také postupně a hned venku skonzumuji, ten nadbytek sladké šťávy je prostě řečeno slovy klasika nektar a ambrosie. Rád nechávám pár plodů přezrát, i Merkur je takto vynikající občerstvení při práci na zahradě. R.  

Nevím, jestli je to běžné všude ve vyšších polohách, ale na Poličsku není ovoce zdaleka tolik poškozováno hmyzem jako zde v Pardubicích. Tím pádem nejsou třeba žádné postřiky. Ani proti pilatkám na švestkách. Bohužel jsem si to s chemií bohatě vynahradil na rajčatech. Rozel je hodně, i těch menších. Po utržení ze stromu chutnají všechny naroubované rubínové odrůdy prakticky stejně. Nevýhodou vyšších poloh, konkrétně této, je nepravidelnost ůrod v důsledku jarních mrazů.