Prořezání zanedbaného stromku

Strupovitost vadí! Produkuje totiž mykotoxiny které jsou nebezpečnější než případná rezidua z moderních přípravků. Rezistent není o vzhledu, ale o ekonomice, protože čím modejnější přípravek tím vyšší cena.

Ztráta rezistence je nesmysl, copak starší odrůdy ztratily rezistenci?

Hovoríte standa že v našom živote je jediná nemenná a to rezistencia stromov?Všetko ostatné sa vyvíja, len toto je nemenné?

Víte, je pravděpodobnější, že patogen si vytvoří klony resistentní k určitému selektivnímu biocidu, než že kultivar s geneticky danou rezistencí tuto rezistenci ztratí. To by ji musely už dávno ztrati po několika cyklech množení i staré odrůdy, ze kterých se při šlechtění nových (a tedy chutnějších,...) rezistentů vychází. Strom, dokud je v dobré kondici zůstane v té jedné generaci rezistentní zhruba ve stejné míře. Měnit se bude pouze infekční tlak a stresové faktory. Trvalou ztrátu rezistence pro daný konkrétní stromek připouštím například jako důsledek stresu způsobeného virovou infekcí. Ale to neznamená, že odrůda jako celek padla. Virózní stromek vykopu a spálím, pak následně mohu nasadit zdravý klidně od původní odrůdy (ovšem nesmím brát rouby ze svého stromu, ale z matečnice v izolátu).

"Rezistenty" jsou podstatně odolnělší než běžné sorty. Pro udžení čistých jablek v produkční výsadbě stačí polovina aplikací fungicidů. Na zahrádce to často půjde i bez nich. To, že se po masovém rozšíření rezistentů přizpůsobila choroba není nic divného. O prolomení Vf rezistence (z M. floribunda) se mluví nejméně 5 let. Letos jsem viděl strupatou Primu, Topaz a Lunu.

V

...jedine ak ignorujete vyvoj mikroorganizmov. Ten zial nestoji. Dokazom toho je aj fakt, ze mnohe z chorob, o ktorych nik nechyroval pred 20 rokmi. su dnes viac ako bezne.

Záleží také na Vašem věku. V mládí jsem nechával stromy dle všech rad a příruček. Pak jsem z malé výšky spadl, naštěstí bez následků, a od té doby řežu vše tak, abych toto dobrodružství neopakoval. A souhlasím s předchozím! Přeceňuje se škodllivost všeho, co dříve nevadilo. Při tom koncentrace škodlivin v ovzduší máte trvale a co s tím naděláte?

Doporučuji postup podle "hosta 58.114", pro milovníky GD doporučuji naroubovat rezistentní Rezistu - v teplých polohách se chutí blíží GD. Jako druhou už zmíněnou Rubinolu nebo Topaz - rouby se dají sehnat u sousedů. J.

Korunka byla založena poměrně správně. Provedl bych jen korekci "falešných terminálů" které zbytečně zvyšují stromek a zastiňují dolní patro.

Vzhledem k tomu, jak stromek vypadá a jeho 10ti letům stáří bych odřízla nejspodnější patro větví, aby se kolem něj dalo chodit a sekat, a z horních větví bych zatím nechala růst jakous-takous kotlovitou korunku. On GD většinou tolik neroste, tak by bylo škoda horní mladší větve odstranit. Vysadila bych jinde náhradní stromek, třeba i GD - ono to s těmi postřiky není tak hrozné, pokud člověk udělá jen ty nejdůležitější (rozhodně to nebudete stříkat 16x, jako velkovýroba). Nechala bych stromek dožít, dokud by nezačal ten mladý plodit. A ohledně té rezistence - opravdu došlo již kolikrát k prolomení rezistence, u nás v osadě byla tento rok strupovitá Rubinola, o Topasu jsem to již také někde četla.           Lída

... sprominutím paní Lído, ale spodní patro je takové, že pod něj krásně zajede pán sekačkou (což je patrné i z dostatečné údržby trávníku). Spodní patro bych právě ponechal v plodnosti na dobu, než se přeroubování dostane do plodnosti a pak bych se jím zabýval, jestli jej zmladit a přisadit plodonoš blíže ke kmenu, nebo zmladit a přeroubovat v druhém kole. Ponechat horní patro znamená strom totálně zkazit, to je leoší už nedělat řez žádný. Jo a odstranění bych nechal až po odkvětu, aby vrch nezvlčil a nebylo pěstováno dřevo místo jablek.

Dále si pletete rezistenci s totální odolností. Rezistentní odrůda v některých letech s velkým infekčním tlakem může mít mírné příznaky strupovotosti, ale pod mezí, kdy by pro obsah mykotoxinů nepoužitelná pro zdravou výžívu. V dalším roce může být opět zcela čistá.