Pomůcka pří výběru jádrovin

Monografie Ing. Dvořáka opravdu patří k tomu lepšímu, co bylo ve své době na toto téma napsáno. Některé kapitoly jsou skutečně nadčasové. Při vší úctě k autorovi publikace, ty tabulky, které sem kopíruje pan Polehla, patří k nejslabším pasážím knihy a pro rozhodování pěstitele - amatérského či profesionálního - nemají  (a ani v minulosti neměly) žádný praktický význam, šlo jen o navýšení počtu stránek. Z několika důvodů:
1. Jsou v nich věcné chyby - viz zařazení Jaderničky moravské
2. Jsou zde smíchány letní odrůdy se zimními, odrůdy naprosto jiného určení (Coxova se Strýmkou), aj. 
3. Tabulky neberou v potaz zásadní vlivy - např.  podnož nebo pěstitelskou lokalitu
4. Odrůdy uvedené v tabulkách se dnes, až na výjimky,  nepěstují, za což autor samozřejmě nemůže. Mnohé z nich se ale u nás nepěstovaly ani tehdy (Frayberg, Newtosh, Scarlet Staymared, aj.)

Ono rozcupovat něčí snahu a výzkum je tak jednoduché když moc chcete.Jenom nevím pane Vysloužile kde berete tu jistotu a oprávnění, že Vy jste ten správny soudce.Body 1÷4  - neobjektivní a podsouvání něčeho jiného než o čem publikace měla informovat.Víte, šlo hlavně o to ukázat jak byli kdysi zahrádkáři informováni.Dnes si musí vystačit s charakteristikami jako překonané, zastaralé, nemoderní, marketové, sladkáče, teplomilné atd."To jsou opravdu cenné informace".Při sepisování jsem zbaštil Fuji Raku Raku (vlastní sklizeň) a je to bomba i když je teplomilné a marketové.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

.Víte, šlo hlavně o to ukázat jak byli kdysi zahrádkáři informováni.Dnes si musí vystačit s charakteristikami jako překonané, zastaralé,...

Informovanost zahrádkářů je dnes stonásobně lepší než v 70. a 80. letech. Stačí kliknout a víte všechno, co se o ovoci po celém světě šustne. V minulosti to byla tragédie. Zahraniční literatura nedostupná, tuzemské málo. Po obsahové stránce i zpracováním byly publikace na úrovni, to se musí uznat, jenže byly zastarlé dřív, než vyšly. Jinak velmi kvalitní Dvořákův Atlas odrůd ovoce (1978) vůbec neuváděl odrůdu Šampion, která už rostla na každé zahrádce, ani Rubín, který sice teprve čekal na schválení, ale už se o něm mluvilo. Samotní autoři za to možná nemohli, protože cesta od napsání do vydání knihy byla tehdy nesmírně zdlouhavá.
  Dnes každoročně přibývají stovky, možná tisíce nových odrůd. Jejich efektivní prezentace tištěnou formou je nemožná. Dnešní problém - a nejen zahrádkářů - není nedostatek informací, nýbrž jejich nadbytek a nemožnost resp. neschopnost se v nich orientovat.

Dobrý deň pan Mićurin, prosím mohli by ste sa pozrieť do vašich knižiek aké odrody žltoplodých odrôd jabloní sa pestovali a predávali v Československu zhruba v polovici 80 rokov minulého storočia. Kúpil som v roku 1986 jednu žltoplodú jabloň o ktorej však neviem aká odroda to bola a ktorá mala prvú ale aj poslednú úrodu v roku 1989. Cez zimu 1989/1990 pravdepodobne hraboše obžrali na nej korene a na jar 1990 už táto jabloň nevyrašila. Jablká na nej boli zrelé už v druhej polovici septembra-září a samy spadli pod strom. Bolo vtedy na ňom len pár plodov možno to bolo 5 alebo 6 plodov pretože to bol malý stromek. Jablká boli velkosťou aj tvarovo podobné odrode Golden Delicius a boli aj pomerne sladké. Dali sa jesť hneď ako som ich našiel pod stromom, takže nebolo treba aby sa dali odležať.Jabloň som nepostrekoval proti žiadnej chorobe, plody boli aj tak čisté so žltou šupkou bez červeného líčka Rád by som si túto jabloň kúpil znova ak by som vedel aká to bola odroda pretože ich chuť bola výborná. Vopred Vám ďakujem za odpoveď.

Pane M.V.,srovnávat informovanost dnes a před 45 lety je mírně řečeno neobjektivní i když moderní.Za tu dobu vznikly nové informační kanály, které tehdy neexistovaly.Ještě že internet dává informace jinak by jsme se dnes o nových odrůdách nedověděli.Hoby měsíčník nás vůbec o novinkách neinformuje.Ovlivňuje velkou část zahrádkářů ale novinky ze zahraničí prostě léta nejsou.Jak nám to zdůvodníte když tam máte takové slovo.Dvouletá pomologie v tomto měsíčníku má neuvěřitelné složení odrůd.Stále stejné jako mnoho let předtím.Mám nějaké čísla tohoto měsíčníku z 80.let.Informace byly mnohem kvalitnější i když na druhou stranu chápu, že nejde v dnešní době informovat o všech novinkách.Ale vůbec?Ani o těch co si to zaslouží?Mnoho informací?Nebýt toho nadbytku o mnohých ordůdách bych nevěděl vůbec nic.Pokud vydáte nějakou odbornou publikaci, již v den vydání je zastaralá a to platí i dnes.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Za sebe bych řekl, že výběr odrůd jabloní nebyl tak špatný a vzhledem, že časopis je určen široké veřejnosti / i matkám v domácnosti / tak základní informace tam obsažené svoji hodnotu mají. Forma,  zkušenosti pěstilů z různých pěstitelských oblastí, mi přijde velmi vhodná. Každý nemůže být expert. Jelikož vychází pouze 12 čísel za rok, tak více asi obsáhnout nejde. No a proč hodnotit pro širokou veřejnost odrůdy, které se zde nepěstují, jsou zatím s nimi malé zkušenosti nebo  vyžadují velkou zkušenost s pěstováním jabloní. Tito fajnšmekři si zcela jistě umí potřebné informace vyhledat.

Pane PepaS respektuji Váš názor.Nevím jak dlouho ovocnaříte ale přeji Vám aby tato víra vydržela.Mohl bych polemizovat ale to není účelem této diskuze pokud někdo neomaleňe nenapadá prkotinami odbornost publikace Ing Dvořáka.Ano, my protřelí si informace najdeme ale co ti nezkušení když nemají žádné vodítko a přehled co se děje nebo dělo odrůdově ve světě.K tomu se člověk potom dopracuje až po letech a velice lituje roky které ztratil ve slepé víře že je mu prezentováno to nejlepší.Také jsem slepě věřil.Vzalo mě to roky než jsem to napravil.Hodně pěstitelských úspěchů.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Tak, jako ne vždy s p.Mičurinem souhlasím, v případě měsíčníku Zahrádkář mu dávám za pravdu. Stal se spíš volnočasovým časopisem pro ženy s oblibou v kytičkách. Prostor pro zahrádkáře pěstující ovoce se zúžil na sotva desetinu obsahu. Po této stránce byl Rádce v 60. a Z. v 70. a 80. letech na svou dobu lepší.

P.s. I mistr Dvořák se může splést, pokud na chybu upozorním, nepovažuji to za neomalenost. To už si ale každý přebere.

V dvouleté pomologické prezentaci měsíčníku 2019÷2020 vyšel poměr prezentováných šlechtění takto: Střížovice - 13 odrůd, Zahraniční - 7 (žádná novinka), p.Louda - 2, p.Kumšta - 1, Holovousy - 1. Jasná preference Střížovic.Ne že by si to některé jejich produkty nezasloužily, právě naopak ale vúči Holovousům s jednou odrůdou je to až neuctivé.Kdysi byly v měsíčníku publikovány půlstrankové sloupečky a představovaly nějakou odrůdu.Nikdo nechce dvoustránkové články.Stačilo by to tak.Ale tuším, není v současném obsazením redakce zájem šířit osvětu.

Trochu odbočím ale souvisí to s tím jak je důležité mít kvalitní a širší informace o odrůdách a pokud je vlastním úsilím získáte, dá se dle nich kombinovat při pořizování odrůd.Mám Bohemii a tři střížovické křížení (Orion, Rozela, Admirál) buď přímo a nebo z jejího potomstva.To mě stačí a porozhlížím se jinde.To samé v zahraničí.Mám Braeburn a jeho křížení s Galou (Jazz, Kanzi).Jsou další odrůdy tohoto křížení nebo jednoho z nich.Po dalších netoužím - stačí.Hledám zase jinou šlechtitelskou školu či křížení.Mám Elstar a jejího křížence Rubens - stačí.Elise nemám ale dvě jeho křížení Natyra a Wellant - stačí.Mám Honeycrisp a jeho křížení SweeTango - stačí.Stejně jako Střížovice stále dokolo používá křížení z Rubína a jeho potomků tak v zahraničí se stále opakuje křížení s Galou.Jinde se zase používá Elise a v poslední době Honeycrisp.Kdysi hojně Golden Delicious a Coxova reneta.Nyní jdu spíše ke kořenům těchto úspěšných odrůd a hledám jejich počátky, neobvyklá křížení (p.Buzrla) a nebo spontální přírodní křížení.Proč to vlastně píšu?Pestrost výsadby = pestrost chutí ovšem k tomu potřebujeme mít přehled a informace. Myslím že měsíčník tuto roli pro širší veřejnost pro kterou je určen neplní.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Nepoměr mezi šlechtiteli odrůd jabloní prezentovanými v Zahrádkáři je skutečně velký, ale nemyslím si, že je to tím, že Zahrádkář nebo přispívající autoři preferují Střížovice proto, že to jsou Střížovice a jsou naopak neuctiví k Holovousům. Myslím si, že je to vyjádřením skutečnosti, že střížovické odrůdy mají svou kvalitu a Holovousy (při vší úctě k nim) trošku zaspaly dobu. Když jsem přednášel před drahnou dobou zahrádkářům v Brně, přišla po přednášce o révě řada i na jabloně. A i když místní zahrádkáři měly možnost se seznámit díky prof. Řezníčkovi s holovouskými odrůdami, stejně preferovali ty druhé. Nevěřím, že byli zmanipulovaní.
Vezmu to podle sebe, když jsem před lety vybíral další odrůdy jabloní, koupil jsem si výše zmíněnou knihu pana Blažka "Pěstujeme jabloně". Ale teď už bych si asi další knihu nekoupil, na internetu je tolik informací a tolik zkušeností, že každá kniha je předem zastaralá a neúplná. Každopádně hodně informací jsem načerpal vždy tady na zahradě.cz, hlavně od pánů Vysloužila a Hlavatého, ale také mám svou hlavu, takže pro porovnání odrůd jsem kromě jiného vyhledával výsledky degustací jablek. A je skutečností, že střížovické odrůdy jsou zatím jediné, které jsou v těchto degustacích schopné konkurovat zahraničním šlechtěním, holovouské odrůdy se dobře umísťují jen na degustaci v Holovousích, jinak jsou jejich výsledky srovnatelné například se šlechtěním pana Kumšty.  Určitě kvalitní jsou odrůdy pana Buzrly, ale ty do výsledků zatím moc nezasahují, protože jsou relativně nové a navíc pravděpodobně v České republice nebudou ani registrovány a otázkou je, zdali bude možný jejich prodej. Ale o jejich kvalitě určitě svědčí to, že je o ně zájem v zahraničí. Pro mě je také zajímavé, kolik patentů na odrůdy jabloní mají Střížovice, přitom patentování určitě není levná ani jednoduchá záležitost, takže se pravděpodobně patentují jen perspektivní odrůdy.
Ke kvalitě obsahu Zahrádkáře jen tolik, že souhlasím s panem Vysloužilem, že už to není ten Zahrádkář. co byl před třiceti lety. Ale to je dáno tím, že ovocné dřeviny zajímají teď podstatně méně čtenářů, než tomu bylo dřív. Když se podívám na výsadby kolem novostaveb, jen málokdo si vysadí do nové zahrady třeba jabloň, tato túje jsou všude. Z toho je mi smutno, ale asi s tím nic nesvedu.