Ovocné stromky nerostou

"Další otázkou je, co rostlo na pozemku předtím".Je to velmi podstatný argument.Vyždímaný pozemek z bývalého záhumenkového lánu, je nejčastěji zbaven veškerého humusu a udusán těžkými stroji, což má k zahradnímu složení ornice daleko a neobnovíte toužebné kvality jen tak.Stromky na takovém "koncentrátu ničeho" doslova nejdou. Co to udělali kdysi dobří zemědělci?

Vyždímaný pozemek z bývalého záhumenkového lánu, je nejčastěji zbaven veškerého humusu a udusán těžkými stroji

Proč myslíte? Já považuji bývalé záhumenkové políčko za ideální prostor k založení zahrady (blízkost obydlí, pravidelně obhospodařovaná půda, aj.)

Moje zkušenost je opačná.Po kolektivizaci se ze zahrad staly záhumenkové lány, zdravé stromy vymýceny a léta byly pěstovány jen určité plodiny (obilí),bez organického hnojení těžkými stroji -sklizeň kombajnem.Po vrácení pozemků vlastníkům navíc vyvstaly hraniční spory (meze byly rozorány a vlastníci často sázejí do "cizího",geodetické zaměření je drahé a družstvo je proto dodnes odmítlo provést.Někteří vlastníci to vzdávají.Zpustlé pozemky se objevují čím dál víc.Nedivím se.Je to ke škodě nás všech, kterým zahrada učarovala.

Jirko, nemusíš se tak ponižovat.

Vzniklou situaci určitě napravíš.

Stromky máš zadusené travním porostem a bez dostatečné výživy jako mnozí z pěstitelů.

Jirko jak by se ti běhalo s rouškou přes ústa bez jídla a pití??

Majsner

Jako jednu z příčin vidím i to, že nebyla vykopaná a větší jáma tak metr x metr a do hloubky 80 cm a správně "otočena" zemina aby se odstranila půdní únava. Mám pokusy s mnoha stromky stejné podnože sazené do jámy a jen tak pod rýč a rozdíly v růstu jsou překvapivé.

Ano, máte plně pravdu, předpokládám,že mezi námi takoví "sadaři do důlků" už nejsou.

jednu z příčin vidím i to, že nebyla vykopaná a větší jáma tak metr x metr a do hloubky 80 cm a správně "otočena" zemina aby se odstranila půdní únava.

Ano, dělám to při výsadbě stromku taky tak. Ale pokud někdo sází naráz 40 stromků a nevlastní bagr, je to neproveditelné. Mimoto pouhé otočení půdy v jámě odstraní půdní únavu jen málo. Chce to provzdušnit, odpočinout, dodat humus, atd.
   Proto je v takovém případě účelnější obětovat 1-2 roky, nechat si pozemek s vyčerpanou půdou hluboce poorat, přitom doplnit statková hnojiva, ozdravit půdu zeleným hnojením. Pak můžete klidně sadařit do důlků s dobrým výsledkem.

Když jsem dělal více stromků ale ne více jak 10 ks na jeden podzim, tak jámy jsem kopal a hlínu obracel už koncem léta. Všechno bylo přichystané i s zasazeným kůlem a v jámě byl už jen takový "plytký lavór - mísa. To znamená stromek po upravě kořenů se jenom přivázal a prosypal kořenový systém nachystanou trochou lepší zeminy, zalil konví vody a něco se přihodilo na vršek ale ne všechno. Zbylá hlína se může přidávat i později až do zámrazu do výše asi 10 cm nad okolní terén. Zbytek se odveze nebo rozhrábne na jaře.

tak jámy jsem kopal a hlínu obracel už koncem léta.

Ano, to je dobrý postup. Není dokonce špatné jámy vykopat ještě dřív, ať se půda v hloubce provzdušní. Zejména pro těžkou jílovitou půdu to platí. I pro broskvoně, které zásadně sázím na jaře, kopu jámy předešlý podzim či léto.

Samozřejmě není to dogma kopat jámy 80 cm hluboko, stačí i méně ale popisuji situaci u nás, kde v hloubce cca 40 cm už nacházím kameny poměrně velkých rozměrů a to je něco mezi pískovcem nebo kačincem a nedá mne to aby v bezprostřední blízkosti kořenového balu strom překonával tyto překážky.