Ovocné stromky nerostou



host - 178.235 (?)
10.8.2017 14:46

"Další otázkou je, co rostlo na pozemku předtím".Je to velmi podstatný argument.Vyždímaný pozemek z bývalého záhumenkového lánu, je nejčastěji zbaven veškerého humusu a udusán těžkými stroji, což má k zahradnímu složení ornice daleko a neobnovíte toužebné kvality jen tak.Stromky na takovém "koncentrátu ničeho" doslova nejdou. Co to udělali kdysi dobří zemědělci?

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
            
host - 178.235 (?), 10.8.2017 14:46

"Další otázkou je, co rostlo na pozemku předtím".Je to velmi podstatný argument.Vyždímaný pozemek z bývalého záhumenkového lánu, je nejčastěji zbaven veškerého humusu a udusán těžkými stroji, což má k zahradnímu složení ornice daleko a neobnovíte toužebné kvality jen tak.Stromky na takovém "koncentrátu ničeho" doslova nejdou. Co to udělali kdysi dobří zemědělci?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.40 (?), 10.8.2017 15:01

Vyždímaný pozemek z bývalého záhumenkového lánu, je nejčastěji zbaven veškerého humusu a udusán těžkými stroji

Proč myslíte? Já považuji bývalé záhumenkové políčko za ideální prostor k založení zahrady (blízkost obydlí, pravidelně obhospodařovaná půda, aj.)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 178.235 (?), 10.8.2017 15:51

Moje zkušenost je opačná.Po kolektivizaci se ze zahrad staly záhumenkové lány, zdravé stromy vymýceny a léta byly pěstovány jen určité plodiny (obilí),bez organického hnojení těžkými stroji -sklizeň kombajnem.Po vrácení pozemků vlastníkům navíc vyvstaly hraniční spory (meze byly rozorány a vlastníci často sázejí do "cizího",geodetické zaměření je drahé a družstvo je proto dodnes odmítlo provést.Někteří vlastníci to vzdávají.Zpustlé pozemky se objevují čím dál víc.Nedivím se.Je to ke škodě nás všech, kterým zahrada učarovala.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 248.32 (?), 10.8.2017 15:16

Jirko, nemusíš se tak ponižovat.

Vzniklou situaci určitě napravíš.

Stromky máš zadusené travním porostem a bez dostatečné výživy jako mnozí z pěstitelů.

Jirko jak by se ti běhalo s rouškou přes ústa bez jídla a pití??

Majsner

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 199.250 (?), 10.8.2017 21:22

Jako jednu z příčin vidím i to, že nebyla vykopaná a větší jáma tak metr x metr a do hloubky 80 cm a správně "otočena" zemina aby se odstranila půdní únava. Mám pokusy s mnoha stromky stejné podnože sazené do jámy a jen tak pod rýč a rozdíly v růstu jsou překvapivé.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 178.235 (?), 11.8.2017 8:11

Ano, máte plně pravdu, předpokládám,že mezi námi takoví "sadaři do důlků" už nejsou.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 11.8.2017 8:53

jednu z příčin vidím i to, že nebyla vykopaná a větší jáma tak metr x metr a do hloubky 80 cm a správně "otočena" zemina aby se odstranila půdní únava.

Ano, dělám to při výsadbě stromku taky tak. Ale pokud někdo sází naráz 40 stromků a nevlastní bagr, je to neproveditelné. Mimoto pouhé otočení půdy v jámě odstraní půdní únavu jen málo. Chce to provzdušnit, odpočinout, dodat humus, atd.
   Proto je v takovém případě účelnější obětovat 1-2 roky, nechat si pozemek s vyčerpanou půdou hluboce poorat, přitom doplnit statková hnojiva, ozdravit půdu zeleným hnojením. Pak můžete klidně sadařit do důlků s dobrým výsledkem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 199.250 (?), 11.8.2017 13:36

Když jsem dělal více stromků ale ne více jak 10 ks na jeden podzim, tak jámy jsem kopal a hlínu obracel už koncem léta. Všechno bylo přichystané i s zasazeným kůlem a v jámě byl už jen takový "plytký lavór - mísa. To znamená stromek po upravě kořenů se jenom přivázal a prosypal kořenový systém nachystanou trochou lepší zeminy, zalil konví vody a něco se přihodilo na vršek ale ne všechno. Zbylá hlína se může přidávat i později až do zámrazu do výše asi 10 cm nad okolní terén. Zbytek se odveze nebo rozhrábne na jaře.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 11.8.2017 14:40

tak jámy jsem kopal a hlínu obracel už koncem léta.

Ano, to je dobrý postup. Není dokonce špatné jámy vykopat ještě dřív, ať se půda v hloubce provzdušní. Zejména pro těžkou jílovitou půdu to platí. I pro broskvoně, které zásadně sázím na jaře, kopu jámy předešlý podzim či léto.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 199.250 (?), 11.8.2017 17:44

Samozřejmě není to dogma kopat jámy 80 cm hluboko, stačí i méně ale popisuji situaci u nás, kde v hloubce cca 40 cm už nacházím kameny poměrně velkých rozměrů a to je něco mezi pískovcem nebo kačincem a nedá mne to aby v bezprostřední blízkosti kořenového balu strom překonával tyto překážky.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika