Odrůda Míšeňské

"Proč se to jabko po všech stránkách navýsost kvalitní (sic!) neudrželo v sortimentu dodnes."? Odpoveď sa skrýva v texte, ktorý nám sprístupnil p.14.170. Pomalý, aj keď zdravý rast dreva, nízka plodnosť, postupná konkurencia novších odrôd- parmén, krasokvetu, kalvilu... a k tomu dnešný uspechaný konzumný prístup k životu. Chceli by sme, aby vysadená jabloň rodila pokiaľmožno už na druhý rok. Preto sa šlachtia supervýkonné sorty so super- chuťou. Skromnosť a pokora sa nenosí. Ale aj tak, skutočnosť, že sa stromky Míšeňského dajú dnes kúpiť, svedčí o tom, že sa na "Míšenecké české" nezabudlo. Kto nechce čakať dlho na prvú úrodu, ten si do svojej sbierky odrôd naších predkov navrúbľuje Míšeňské trebárs na M7 či MM106...

Ano, tak nějak to pan Burian myslel. Jen tou uspěchanou (konzumní) dobou bylo období, které nastalo po průmyslové revoluci. K likvidaci starých štěpnic také přispěl rozvoj cukrovarnictví. Do té doby se dovážel třtinový cukr...

No a zdravý růst si představuju jinak, než vyholené větévky se světle zelenými listmi. I to roubování "v koši" je poněkud nestandardní. Zapěstovat korunku z pláňky a teprve pak přeštěpovat jednotlivé větve je dost komplikované.

Míšeňské je takový ovocnářský artefakt národního obrození. Kdybych ji měl na zahradě, budu si ji považovat. Kdybych ale nevěděl, že to je Míšeňské, pravděpodobně bych ji skácel.

Podíváte-li se na kalendář ovocného thu, zjistíte, že Míšeň byla absolutně nejlevnější. Ostatní odrůdy se prodávaly za dvojnásob až trojnásob. Třeba i srovnatelně velké Panenské se prodávalo podstatně dráž. Škoda že se před sto lety nikdo nezabýval udržovacím šlechtěním této odrůdy. Dnes už k tomu nebude dostatek materiálu.

V

Rád by som sa ešte krátko vrátil k diskúsii o 500-ročnom Míšeňskom. A síce k tvrdeniu p.Vítka: "Podíváte-li se na kalendář ovocného thu, zjistíte, že Míšeň byla absolutně nejlevnější." Máloktorý z nás diskutujúcich, možno nikto, mal možnosť starodávne Míšeňské okoštovať. Popisy chuti tejto odrody sa rozchádzajú. Najmä nemecké ampelografie chuťové kvality Míšeňského hodnotia dosť vysoko. Preto si myslím, že v rámci priemerných cien odrôd dodávaných v r.1910 na pražský trh cena Míšeňského, ktorá bola v tabuľke spolu s Citrónovým zimným a Panenským českým najnižšia, nemusela odrážať ich chuťovú kvalitu. Míšeňské aj Panenské bolo v praxi veľmi rozšírené. Citrónky na starých stromoch vidím ešte aj dnes na kopaniciach na každej druhej usadlosti. Pražskí konzumenti boli teda na všade dostupné staré domáce krajové odrody privyknutí a neboli im vzácne. Novšie parmény či dovozový Kalvil biely bolo čosi "z iného súdka". A toho zrejme pohotovo využívali šikovní predajcovia. Ani dnes sme sa ako konzumenti či spotrebitelia nezmenili. Teraz, keď už je pivnica s jabĺčkami "vymetená", tiež si v markete kúpim radšej namiesto "otrepaných" zelených goldenov napr. lákavé, veľké a chutné plody Jonaprince či Jonagold. A kto sa odváži tvrdiť, že Golden Deliciouse je nechutné či chuťovo priemerné jablko?

No právě, pokud vyloučím vzhlednější (větší) odrůdy, budu porovnávat Panenské a Míšeňské. Jsou to běžné drobnoplodé odrůdy, kterých byl na venkově nadbytek.  Míšeňské se prodávalo nejdráž za 50h. Panenské za 80h. Panenské má v každém měcící cenově navrch. Pokud by odpovídalo 50h dvanácti korunám, 80h by bylo 19Kč... Je to jiná cenová kategorie.

V.

Takže milí přátelé,

už se nemůžu dočkat léta, doufám,že náš strom bude mít letos nějaké jablíčko, protože loni sme jabka měli, tak nevím jestli letos něco bude, plodí ob rok... Máme sice stromy dva, ale u toho druhého si nejsem jistá, je li to ta stejná odrůda, vždy mi to tak ale připadalo, akorát plody toho druhého jsou kvalitnější, mnohem větší a celkově pěknější.Navíc všechny odrůdy na naší zahradě byly vždy aspoń po dvou kusech.Co se týče chuti, jsou docela dobré, nikdy sme je sice neschovávali na zimu, ale můj muž sem tam spadaná jablka pojídal a byl s chutí velmi spokojen, mě též chutnaly, ale jsou tuhá a sušší./ prý jsou skvělá na sušení/.Tak budu čekat jak to dopadne

Dobrý den.
Chovejte mě má matičko...
Zrekapitulovaly se zde údaje uváděné ke skoro zaniklé odrůdě Míšeňské. Řada z nich stojí za pozornost. Papež si možná na Míšeňské zvykl za léta služby v Praze, možná chtěl kardinály poučit, co musel v Čechách vytrpět. Pro mě ale nejpodivnější je spojování původu odrůdy se zaniklou Pošumavskou vesnicí Míšňany. A to proto, že tato vesnice, tedy její střed, ležel v nadmořské výšce 840 m, necelý 1 km severovýchodně od vrcholku hory Vysočina (910 m). Někomu je to jedno, Č. Budějovicko 400 m/m a 850 m/m v Pošumaví, ale v klimatu je to rozdíl obrovský.
Mohly vůbec v takových podmínkách růst jabloně? Nebo je to pověra, omyl? Nebo se něco podstatného změnilo? JG

Podle mne zcela jistě nestačí. K tomu, aby si to poučený zájemce koupil potřebuje i vědět jak to chutná, kdy je to k jídlu a co to provede ve sklepě. Právě toto fórum by k tomu mělo napomoci zkušenostmi pěstitelů, ne pohádkami a sny entuziastů.

Přikládám ještě článek od H.V. Buriana

2.

3.