MM 106

Přemostění (bypass)jsem zkoušel, daří se víc u mladších stromků jádrovin.Rána na obrázku je široká a dost nízko, spíš bych volil konservativní postup (voskování, balzámování).Přemostění u ran, kde nic jiného už nezbývá a ohryz je zničující.  AB 

Jen doplním, že podnož M25 není podobného růstu jako MM106. M25 je pravděpodobně nejvzrůstnější vegetativní podnoží vůbec. Stromy na ní naroubované, jsou bujnějšího vzrůstu než na podnoži MM111, A2, M11, M16 nebo J-TE-C.

nechcem zakladať novú tému. uvažujem nad podpníkmi MM106 a A2. je to mierny svah, slnečný, nie je to zamokrené, zem nie je kamenistá a celkom kvalitná (na tú nadmorskú výšku 800 mnm).  hryzcom asi menej chutí MM106, ale aj tak to dám do pletiva. ktorý z tých dvoch vybrať? dakujem

Ak to dáte do pletiva, aká je veľká jama? Dávate pletivo aj na spodok jamy? Teraz som vytiahol zo zeme dve jablone a višňu na mahalebke - korene zbrúsené na "ceruzku". Chcem ich doplniť, ale už len do pletiva...

188.104: napísal som jednému pánovi, lebo som niečomu nerozumel, snáď aj s tou jamou poradí. tu som čítal, že práve MM106 nechutia až tak hryzcom, neviem ako A2. jamu budem dávať 80*50 cm alebo si nechám poradiť. pletivo nie je tiež zázrak, ale lepšie ako nič... skúsim dať všade pletivo, spodok, kraje aj zakryť pletivom a zasypať par cm zeminy... 

Mně je právě záhadou smysl toho pletiva, protože kořeny velice brzy prorostou ven a právě konce kořenů (resp. po obvodu koruny) jsou ty zásadní, které vyživují strom živinami a vodou. Ale právě ty budou sežrány, takže koš má dle mě smysl pouze první rok dva, a pak stromek zajde (nebo bude živořit), jakmile se konce kořenů dostanou vně koše?

Vaše teorie není správná, je to jinak, protože pletivo funguje.

Vaše tvrzení... ale já se právě ptám, jak to tedy vlastně funguje, a kde dělám ve své úvaze chybu?

U mně na zahradě pletivo funguje, nemusím uvažovat. V mnoha případech není nutné zkoumat důvod funkčnosti, stačí ji využít. PS. k postu níže: Mocniny vzdálenosti a plochy kořenů bych doplnil ještě kvadraturou kruhu pletiva, aby teorie byla ucelená.

Čím dále od kmínku hryzec poškodí kořeny, tím více šancí má stromek regenerovat. Navíc pro hryzce je pracnější dále od kmínku kořeny poškozovat, protože práce přibývá s třetí mocninou vzdálenosti a množství lýka jen s druhou mocninou vzdálenosti. Nejméně práce mu dá, udělat z kmínku "špičatou tužku" a pak pokračovat podél nejsilnějšího kořene ven. S košem najde silný kořen a pak pokračuje podél něj ven. Je tak velká pravděpodobnost, že jej dostanete do pasti dříve, než "dokončí práci". Proto i malý koš (u MM106 velikosti cca 15 litrů) stačí udržet stromky při životě.

SfK.