Zatírají se jen větší rány, je na ně lepší balzám, protože obsahuje fungicidní látky. Vosk je lepší na štěpování nebo na zatření řezných ran na jednoletých výhonech třeba u broskví. Lída
Ač kážu vodu, piju víno. Píšu, že zatírat je zbytečné, přesto rány zatírám. Tedy ty větší. Na jednoletých výhonech ne, tak pečlivý nejsem. Výjimkou může být jen čerstvě vysazený stromek.
U větších řezných ran považuji za důležitější než zatření vyvarovat se vodorovných řezů. Řezná plocha při vysychání popraská a zatéká do ní dešťová voda. Ani zatření rány úplně nepomůže.
Když děláme radikálnější zmlazovací zákrok, měl by se udělat co nejdřív, ještě před probuzením stromu, tedy je nejvyšší čas. Co se zatíraní týče zatírám jen velké rány a navíc na místech kde si nemohu dovolit, aby mi začly nějak vyhnívat- tedy ty co jsou přímo na kostře stromu. Zatírání jednoletých přírůstku neřeším, nevidím důvod. Používám většinoi balakryl. Peckoviny zatírám samozřejmě pečlivěji, s tím že nedělám velké řezné řezy a většinou si vyhraju se štěpařským voskem.
Na peckoviny bych v tuto dobu nesahal. Jistě, zdravé stromy by řez ustály, ale jestli chcete zmlazovat, tedy stromy jsou starší a ne v nejlepší kondici, řezal bych v dobu pro ně vhodnější, tedy zazelena.
Pro Staniola - jádroviny řežu teď, zanedbané jabloně (u příbuzných) také a využívám zmlazení k přeroubování novými rezistenty. Na př. v květu obnovím řezné rány a roubuji za kůru - ujímá se 95% roubů. Zmlazuji max.1/2 koruny, za 1-2 roky zbytek. J.