Jesenno - zimné práce

Ještě jsem hrabat listí nezačal, polovina je ho ještě na stromech. Hlavně Idared a Golden Del. Jiné roky jsem už začínal s řezem.

Listí mi sežerou ovce a hned pohnojí. Idaredy obvykle shazují poslední listy v únoru.

Listí, které spadne na zem na podzim je poměrně dobře vvysosané. Z pohledu živin nejsou moc zajímavé.  Pro strom má význam souvislá vrstva listí, která zadusí konkurující rostliny v podrostu.

Udržováním nízkého trávníku výrazně snižujete jeho odpar.

V.

Travní drn opravdu není přirozené a tedy příznivé prostředí pro stromy. Když se podíváme na zákonitosti přirozené sukcese uvidíme že do lučního porostu se stromy dostanou až třeba po desítkách let, někdy i po stovkách... Znám louky na kraji vojenského újezdu Libavá, které jsou totálně bez stromů přestože nejsou udržované 70 let! To jsou jistě extrémy, v tomto případě se jedná o tzv. blokovaný klimax. Přesto travní drn a stromy nejsou úplně v symbioze. Dá se asi říci že nejlepší prostředí pro stromy je kombinace lesního a savanového prostředí- tedy na zemi hrabanka jako v lese, ale dokonale osluněná a rozvinutá koruna. Takto vypadající sad by možná dosáhl dalšího levelu afektivity a vitality...

           Ing. Fidla

Vpomínám že v dobách dávno minulých se u náse ve fabrice vyvíjel "stroj pro ošetřování luk a pastvin", jinak řečeno "sklonochod"  Bylo to monstrum s autobusovým motorem a vpředu mělo asi třímetrový cepákový válec. Sežralo to šípkový keř, mladou olšinu a cokoliv co tomu vlezlo před čumák. Bylo to určené k likvidaci náletů na horských lukách hlavně Slovenska, kde se páslo a nálety jim rychle ukrajovaly pastviny. Tedy nálety stromů, ne letadel. Skončilo to zapomnění, co s lukami dělají teď nemám tušení. Takže ani savana, ani váhání. Stromy jdou do toho s plným nasazením.

No to co jste napsal je jen částečná pravda. Když se podíváme na zarůstání horských luk a pastvin, tak tu platí jistá pravidla. Dělal jsem několik let výzkum na tuto problematiku, tak si troufnu říci "Že o tom něco vím". Z jistého pohledu možná paradoxně zarůstají louky v horších horských podmínkách stromy rychleji než v podmínkých klimaticky a půdně příznivějších. Je to ovšem paradoxní jen zdánlivě. Důvodem proč horské louky zarůstají leckdy smrky bez předchozích keřových stadií je právě leckdy výrazně narušený, až chybějící drn na mnoha místech! V příznivějších podmínkách je travní drn bezkonkurenční a ani dřevina chovající se leckdy pionýrsky jako smrk nemá nárok... Doufám že jsem to vysvětlil dostatečně a že vy uznáte, že jste se mýlil...

           Ing. Fidla

Pane inženýre, byla součástí Vašeho výzkumu i studie rozestavěné Hitlerovy dálnice od Brna k Moravské Třebové? Já té probloematice nerozumím a tu dálnici sleduji až od poloviny 70. let Ale už tehdy, - tak jako nyní -  to byla džungle vzrostlých náletových dřevin. 

Pane doktore tyhle opuštěné dálnice se chovají ve vztahu k zarůstání stromy podobně jako hodně kamenitá menší louka obklopená hustým smrkovým lesem. Zarůstá hodně rychle dřevinami, klidně bez předchozích keřových stadií. To máte jako opuštěné budovy, nebo třeba výsýpky hlušiny, to vše jsou místa, kde travní drn nemůže v nějakém větším měřítku vzniknout. Stromům tedy nepřekáží jejich nejvážnější konkurent a sice traviny!

           Ing. Fidla

Inu, možná jsem se mýli z pohledu odborníka. Z pohledu po okolí vyvozuju, že kdybych palouk pravidelně nesekl, bude tam za deset roků mladá olšina kombinovaná a dubinou. Na zahradě ovocné stromy v trávníku mám, po výsadbě pár roků udržuju obdělávaný kruh, pak to zaroste. Stromy rostou a dokonce i plodí, když nezmrznou v květu. Hlouběji to nezkoumám.

Zdědila jsem zahradu nesekanou asi 10 let a plochy trávníku byly porostlé buky, jasany a javory. I nyní na jaře je v krajích hodně boučků. Obdobnš vlastním strán u potoka, dříve porostlou kopřivami a postupně javory, jasany.  Roh louky zarostl během několika let duby. EM

Myslím, že vztah travin a dřevin nelze paušalizovat. záleží na kvalitě a struktuře půdy, zdrojích náletových dřevin, složení travního drnu, vlhkosti půdy, atd. Co umí vrby a jívy ve vlhku, myrobalány poblíž sadů, nestačím se divit. Každý rok mám plný trávník lískových semenáčků - poznám je proto, že jsou červenolisté (ptáci darebáci). Taktéž jasanů vystříhávám v plotě (kde se moc neseče) každoročně několik. Mám pocit, že na louky u lesa, které se přestaly kosit, se postupně rozlézají osiky, bezy, trnky, jeřabiny. Hodně toho okouše zvěř.