Jakou odrůdu

Dobrý den, bydlíme v Krušných horách v nadmořské výšce cca 650m.n.m.Mám velkou zahradu na jižní až jihozápadní straně a rád bych zde vysadil ovocné stromky, jejichž plody budou sloužit jen ke konzumaci.Mohl by mne nějaký ovocnář poradit jako typ jabloně, švestky či třešně zde mohu vysadit?Děkuji.David

Dobrý den, mám podobný problém, ale na Jesenicku :-D. mohl byste mi prosím poradit, jak jste pochodil a vybral vy? děkuji přeji hezký den. borunskan@seznam.cz

Zdravím

Ve Vaši nadmořské výšce se uplatní pouze ranější odrudy v ČK - VK a na středních a silnějších podnožích. Nepoužívejte podnože tipu M9, M26, J TE E budou tu trpět. V letních odrúdách JABLONI- není určitě žádný problém, podzimní odrudy se u vás posunou na ranně zimní.   Prusvitné l. jde na horách 100%, J. Grieve, Rubín (možná i Bohemie) , Wealthy d "Red, Rubinola, Otava, Vanda,  Antonovka, Croclenské, Stýmka, Melba, Panenské, Malinové, Jadernička m., Chodské

HRUŠNĚ - pouze letní a to některé na podnoži sem. (kdouloň bude trpět studenou půdou s hlubším promrzáním) - Clappova m., Konference, Hardyho m., Špinka, Červencová, Muškatelka, Solanka

VIŠNĚ jsou plně odolné a spolehlivé

TŘEŠNĚ - zvládají to poměrně dobře.  - Rivan, Burlat, Karešova. Kaštánka, Napoleonova, Donnisova, sladkovišně

SLIVY - Čačanská lepotica a ranná, Katinka,  Wangenheimova, Mirabelka nancyská, Oulinská renkloda, nejistě i Zelená r., Wazonova r., Althanova r.,  když bude dobrý rok tak i Švestka dom., Gabrovská a Hamanova.

VLAŠSKY O -  Mars - pozdě raší a snad i Seiferdorfský

JEŘABINA - Moravský sladkoplodý, Nero, Granatina

Jinak ve zkoušení nových odrud se meze nekladou, ale není u nich známá jistota odolnosti na horské klima. Takové poznatky jsou potom velice cenné.

sadař vlada

Do studenější polohy bych ze zimních odrůd jabloní určitě doporučil Angold. Nedoporučoval bych však Otavu. Ta potřebuje teplejší stanoviště, spíš slaběji rostoucí podnož a je zde veliké nebezpečí namrzání ve dřevě, protože letorosty nestačí plně vyzrát.

Dobrý den.
Pro orientaci si zkuste vyhledat "Rukověť zahrádkáře ročník 2006" (doslovně). A pak koukněte od stranky 85. JG

Zdravím

Musím se přiznat, že o Angoldu jsem také uvažoval on se také doporučuje do lučních sadu. Akorád nevím jestli zvládne horské klima. Krev Antonovky by tomu mohla nasvědčovat. Já jsem jim psal, že můžou klidně i riskovat a zkusit i novější odrudy. To už záleží na pěstiteli. A nebo podle pěstování v sousedství.

sadař vlada

Předem by bylo dobré vědět, jaké tvary chtějí tazatelé v Krušných horách a na Jesenicku pěstovat. Zda vyšší tvary v zatravněném sadu nebo nízké a přísně vedené na obdělávaném bezplevelném úhoru. 
    Píše, že má velkou zahradu, tedy předpokládám, že jde spíš o ten první případ.  Taky udává, že ovoce chce pouze ke konzumaci.  Tady bych doporučil volit v případě jabloní odrůdy nejen méně náročné na teplo a   dlouhého vývoje (bujněji rostoucí), ale taky ty, které na vyšších tvarech nezdrobňují plody. Z novějších zimních rezistentních odrůd se mi v tomto směru osvědčily Angold a Aneta. Nemyslím si, že do chladnějších poloh je třeba volit pouze ranější odrůdy jabloní, i ty pozdní obvykle stihnou dozrát. Zato pro hrušně to platí bezvýhradně (má-li vůbec smysl hrušky v horách pěstovat).  Co se týče podnoží, samozřejmostí by měly být bujněji rostoucí. Nejčastěji prodávaným M9 a J-TE-E bych se obloukem vyhnul.

Naprosto souhlasím s panem Vysloužilem, možná bych byl dokonce ještě striktnější a vyhnul bych se generativním podnožím vůbec. Po dvaceti letech pokusů v poloze 500 mnm z cca patnácti stromů na generativních ponožích (většinou A2) zbyl jediný (na M 11).Některé ani nestihly zarodit. Domnívám se, že ve výšce 650 mnm není bonita půdy taková, že by mohlo přežít cokoli kromě semenáče. A i tyto stromky budou vyžadovat nadprůměrnou péči - asi jako když se budete pokoušet pěstovat vinnou révu na Vysočině. Na jižním svahu bude nutno stínit kmeny před jarním sluníčkem, které přes den rozproudí mízu a následující noční mráz potrhá pletiva. Nemluvím ani o ochraně před zvěří atd. Pak teprve bych řešil vhodné odrůdy. Málo školek nabízí výpěstky na semenáčích a proto bude výběr skromější (pokud se nerozhodnete si semenáčky vypěstovat sám). Ke zde doporučovaným odrůdám bych přidal letní mrazuvzdorné Mio, se kterým mám ve vyšších polohách dobré zkušenosti. Zimní odrůdy bych vynechal, protože s vysokou pravděpodobností u vás nedozrají. Nicméně lze to vzít i jako výhodu. Mezi podzimními odrůdami je spousta chuťových delikates, které mají z běžných poloh krátkou skladovatelnost. Z vyšších poloh by měly vydržet podstatně déle. Co se týče konkrétních odrůd, tady je těžko radit. Co chutná mě, nemusí chutnat Vám. Doporučuji nějakou výstavu ovoce v blízkém okolí, domluvit si degustaci s nějakým místním pěstitelem apod. Určitě Vám spousta lidí rádo pomůže. JZ

Tak předně generativní podnože jsou právě ty, které vznikají výsevem semen (buď selektované J-TE-1,2; J-KL-1,2,3,4 nebo Jadernička/Antonovka...). Vegetativní jsou ty, které se množí řízkováním, hrůbkováním atd. a do horších podmínek je to pouze A2.

Pisatel JZ musí být asi v superdrsné poloze, páč mně v 550m.n.m. šly i J-OH-A či M9, mírný severní svah, otevřený k Pradědu.

Určitě bych volil generativní podnože či A2 (stareodrudy.org/arabia/prodejstromku/Dr. Boček aj.). S A2 nemám 20 let zkušeností jako JZ, ale přece jen je ze Švédska a budí na mě velmi dobrý dojem. Odrůdově hledejte v knihách či zde na fóru, diskuzí je dosti.

Zdraví Mittwoch

Omlouvám se za chybu, při psaní předchozího příspěvku jsem asi nebyl doma a zaměnil jsem vegetativní a generativní. Děkuji za opravu.

Nevím, čemu se dá říkat superdrsná poloha. Ona nadmořská výška je jen jeden z ukazatelů. Pokud se k tomu přidá jižní svah s jarními problémy, které jsem popsal výše, dále ornice do "hloubky" 10 až 15 cm (samozřejmě jsem pro první stromky kopal jámy 1m x 1m x 1m a snažil se navézt lepší půdu, ale pro další pak už nebylo jaksi kde brát), profukující údolí s občasným krupobitím (letos během vegetace 4x), tak to nejsou podmínky, pro které byly vegetativní (tj. A2, M9 aj, abych to zase nepopletl) vyšlechtěny. Sám jsem do podnože A2 vkládal velké naděje, měl jsem na nich přes deset stromků, nezbyl žádný. Semenáče se drží, některé příznivější roky i zarodí (letos ne).

Ač to možná zní podivně, se svahem obráceným k severu mám lepší zkušenosti, stromy tam v létě netrpí tak moc přísušky jako na jižní expozici. Zjara raší později a nejsou tak často poškozeny květnovými mrazy. JZ