Jak se šlechtí jabloně?

Zdravím. Je to možná hloupý dotaz, ale zajímá mě, jak se jabloně, nebo ovocné stromy obecně šlechtí? Semenem asi ne a při opylení zase získám semeno. Mohl by mi, prosím někdo toto přiblížit? Jde šlechtit, příp. křížit odrůdy z pozice malopěstitele?

Tato otázka se dá zodpovědět asi tak na 10-ti stránkách textu, protože všechno souvisí se vším. U šlechtitelských "fabrik" se už předem ví čeho se chce dosáhnout. Uvedu příklady. Lepší chuti, větší odolnosti v mrazu, větších plodů, vyšších výnosů, méně chemické starostlivosti, lepšího vzhledu (barva nebo i tvar) nebo delší skladovatelnosti. Do tohoto rébusu pak vstupuje jako první podnož a těch je "neúrekom" a každá má jiný dopad na výsledný efekt. Takové základní rozdělení na podnože množené vegetativně a generativně. Například generativní podnože nepřenáší virové choroby. Vegetativní umožňují dosáhnout nižších tvarů a taky skorý nástup plodnosti.

Hodně obecně se dá řící, že lze ovocné druhy (nejen) šlechtit 3 možnými způsoby: 1) Generativně (čili semenem) - šlechtitelé (dříve častěji příroda) kříží záměrně 2 vybrané odrůdy (opylují samičku pylem samečka :-)), ve velkém. Získaná semena v řádu tisíců pak vysejí a následně provádějí selekci až vznikne (častěji ne) nový jedinec kýžených vlastností. 2) Ozařováním (v gama poli) stávajících odrůd - dnes už asi méně časté, dříve populární. Jde o prosté navození mutací, které z husta vedou špatným směrem, někdy ale mohou ovlivnit gen zodpovědný například za tvorbu barviv v plodu apod. 3) Genovými manipulacemi - v puritánské Evropě vzácné, ve světě častější - cílená manipulace či vnesení určité přesně definované vlastnosti (odolnost herbicidu, rezistence vůči viru apod.). Více mě asi nenapadá.

Zkuste šlechtit jabloně na své zahradě amatérsky. Nejprve musíte získat pyl z poupěte zvolené odrůdy, které je se nachází ve fázi těsně před otevřením.
Získané pestíky s pylem je třeba pozvolna vysušit (např. na teplém radiátoru na novinách) a cca za 3 dny můžete suchý pyl nanést např. štětečkem na bliznu nějaké zvolené odrůdy u neotevřeného květu, který je opět ve fázi těsně před rozvinutím (okvětní lístky a tyčinky s pylem před nanesením pylu otrháte).
Opylený květ si na stromě nějak označte a několik dní chraňte před včelami – např. kouskem alobalu opatrně přimáčknutém na blizně květu nebo větší netkanou bílou fólií nasunutou na část větve.
Získaná zralý plod vašeho šlechtění uskladněte a kolem vánoc plod rozřízněte tak, abyste nezničil semena. Získaná semena dejte stratifikovat do vlhkého písku do ledničky a občas kontrolujte.
Kolem 15. března začínají semínka v písku klíčit, takže je zasadíte např. do sadbovače a dáte k oknu. Asi v půlce května vysadíte rostlinky vysoké cca 10 cm do volné půdy a po celou dobu růstu sledujete jejich zdravotní stav. Růst je pozvolný (záleží na lokalitě, zemině, hnojení, zálivce, atd) - 1. rok narostou asi 15 cm, 2. rokem jsou vysoké asi 50 cm, 3. rokem cca 1,2 m a 4. rokem cca 2 m a již se mohou objevit 1. plody.
Teď trochu matematiky - někde jsem četl, že pravděpodobnost získání nové kvalitní odrůdy se pohybuje v poměru asi 1 : 400, což znamená že ze 400 semenáčků možná bude 1 kříženec ten pravý.  V jablku bývá průměrně 6 semínek (někdy pouhý 1 ks, ale některé odrůdy mají výjimečně i 20 semínek), takže opylených jablek na těch uvedených 400 semenáčků byste potřeboval asi 66 kusů, což pro představu odpovídá celkové hmotnosti asi 11 kg ovoce.
Po ochutnávce vaší 1. úrody z křížence poznáte, jestli se vám povedlo vyšlechtit nějakou nadějnou odrůdu. Pokud ano, můžete ho za určitý poplatek přihlásit do státních zkoušek do Želešic a tam vám sdělí další postup. Přeji odvahu, trpělivost a nějaké nadějné křížení.

zdavatel : Takže jestli jsem to dobře pochopil, tak tímto způsobem, nebo podobným principem dochází ke vzniku nových odrůd (křížencú stávajících odrůd), nebo ke vzniku odrůdy s lepšími vlastnostmi. Ještě jeden dotaz. Kdybych tímto způsobem přenesl pyl z červeného jablka na žluté, je možné, že některá jablka budou po opylení červená a jiná žlutá? Nebo zde genetika jako u zvířet nefunguje? Jsem zcela amatér, velmi děkuju za odpovědi.

Ze stejného křížení mohou vznikat různé nové odrůdy. Např. křížením Golden Delicious x Coxova reneta vznikly odrůdy Desert, Denár, Šampion a Dukát. Nebo křížením odrůd Rubín x Vanda vznikly odrůdy Goldstar a Topaz. Takže každého šlechtitele vždy čeká překvapení, jaká barva vznikne a také zda půjde o letní, podzimní či zimní odrůdu. Hold příroda je často tajemná a mocná.

Holt musíme přírodě vzát hold.
   Nevím, kolika geny je kódovaná barva slupky a jakým způsobem dědičnosti se přenáší na potomky. Takže s tou barvou je to nejisté. Moderní odrůdy jsou často výsledkem opakovaných křížení a hlavně pečlivé selekce namnoženého materiálu. Takže když štětečkem přenesete pyl z červeného jablka na žluté, vyroste z jadérka s pravděpodobností cca 400:1 (jak býlo výše napsáno) stromek s plody vzhledem a chutí výrazně podprůměrnými . Ale můžete mít taky štěstí... 

Než začnete vaše šlechtitelské pokusy, doporučuji vám zajímavou knihu Příběhy slavných odrůd (napsal Pavel Chobotský 1999). Někde v antikvariátu bude určitě k mání.