Jadernicka moravska

Apomixie?

No, v dobe o ktere mluvime zadne ovocne skolky neexistovaly. Krome zminenych klasternich, mestskych a zameckych zahrad a parku, kde se mohly objevit ruzne novinky, se pravdepodobne na Valassku vyskytovaly vyhradne takto mnozene jablone - Jadernicky. Vzdyt ve starych pomologiich se jasne pise, ze tato odruda tam naprosto dominovala a tamni lid nic jineho nepestoval. Pak by to davalo smysl, ne? 

Pokud by platilo, že všichni pěstovali jaderničku, tak by to asi takto fungovalo. Nejsem sice hloubkově znalý v opylovacích poměrech jabloní a vím jen, že jsou cizosprašné.  Proto nevím jak kvalitní by bylo vzájemné opylení mezi stromy jediné odrůdy se shodným genetickým základem.  Ovšem, nedovedu si dost dobře představit, že na určitém vymezeném území, řekněme dnešního Horňácka a Valašska, by lidé pěstovali pouze jedinou odrůdu, přičemž v jejich okolí by pěstovali lidé různé další odrůdy. Proč by to dělali a co by je k tomu vedlo? Ačkoli je to v nějakých knihách napsáno, mně osobně tato informace tak nějak neklape. Ale nechci se o tom dohadovat. Jenom píšiu svůj laický názor. O tom, jak to tenkrát bylo, či nebylo a co vlastně lidé pěstovali, můžeme nyní už jen přátelsky diskutovat. Je to krásné téma pro historiky, či spíše pro botano-historiky.
Já bych ale problematiku jaderničky stále spíš vracel k onomu původnímu dotazu tazatele, zda si může sám vypěstovat jaderničku ze semena. A na to už tady myslím celkem jasné odpovědi zazněly.

Zdravím

Jabloně jsou z 99% cizosprašné a všechny semenáče jsou svým zbusobem nové odrudy (F1) . Když budeme křížit dvě F1 x F1 stejné linie dostaneme jedince podobné na matku, jedince podobné na otce a nové odrůdy (F2).  U Ontária bylo poprvé prokázána 30% samosprašnost a teď prý i u Red love. V historii se objevily i dvě odrůdy jabloní, které plodily sterilní plody. Rod Citrus se i přes opylování dvou odrud zachovává velký podíl semen klonového typu matky tzv. nucerální semena ze kterých vyrostou pouze nucerální semenáče čily kopie (klon) matky a semenáče plodí ohodně dříve než pohlavní semenáče(nová odruda F1)  Tak nevím proč Moravská jadernička nemúže být odrůdou jabloně nucerálního typu množení.Mnoho lidí si také M. jaderničku pletou s jinými podobnými odrúdami. Pan. Tetera objevil na Moravě tři typy Mor. jaderničky  :  typ A celo citronově žluté bez líčka, typ B citronově žluté s lehkým pastelově červeným líčkem a typ C žluté s červeným.  Tvar plodu, listu a habitu je stále stejný. U nás ve Slezsku jsem viděl hlavně jaderničky citronově žluté s malým líčkem na sluneční straně. Na stromech jsem většinou neviděl místo srůstu pokud nebylo na kořenovém krčku podnože. Na opavsku se jaderničkám říkalo Kravařské chroupě nebo jadrničky. Příroda má neomezené možnosti genetiky a člověk je určitě všechny nezná na 1.  A pochybuji, že vše se bude řídit jenom Mendelovými zákony genetiky. Ještě jsem nikde nečetl a neslyšel, že by někdo vyvrátil na 100% možnost nějakého procenta samosprašnosti jaderničky. Krajové odrůdy se téměř vědecky nesledovaly tak jako produkční odrůdy. Je pošetilé a bláhové si myslet, že jabloně jsou jenom cizosprašné a geneticky nestálé. Také si logicky položme otázku jakto, že pořád existují čisté botanické druhy rodu Malus, když se tak snadno mezi sebou kříží. Proč se v přírodě neobjevují kříženci trnky obecné, když se se švestkami kříží a rouby slivoní na ní rostou.Proč v přírodě nejsou kříženci jeřábu s hlohem nebo hrušní když se navzájem opylují. Já si myslím, že Moravská jadernička je stálá přírodní odruda nebo poddruh Jabloně obecné. Stejný případ se vyskytuje u citrusů odrůdy Meyer (citroník x pomerančovník) tento mezidruhový hybrid je přírodního původu a jeho semenáče jsou jenom Meyery plodící 5 rokem.

sadař vlada

Já jsem zatím žádný semenáč jaderničky, který by přinesl plody, nevypěstoval - abych je mohl posoudit. Ale každoročně vysévám jejich jádra za účelem získání semenných podnoží. Tady musím říci, že jednotlivé semenáčky se navzájem fenotypicky liší - vzrůstností, tvarem a barvou listů, přítomností trnů, barvou letorostů, jejiích ochmýřením.  Podle toho soudím, že rozdíly mezi semenáčky jsou způsobeny jinou otcovskou odrůdou. Z toho důvodu jsem taky přestal vysévat jaderničku z vlastní zahrady s vedlestojícím Idaredem a James Grieve a raději beru ty ze stromů od silnice. Ale to všechno jsou pouze dohady.

Taky jsem si vysíval semínka Jaderničky jako podnože a dvě se mi tak líbily růstem a barvou kůry, ža jsem si je narouboval. O jeden roub jsem přišel, protože zmrzl strom, na kterém byl naroubovaný, a druhý plodí jablíčka, která jasně dávají najevo, že byla opylena Melodií. Neboli plod vypadá jako Jadrnička s líčkem, ale při dozrávání se objevuje ojínění, typické pro Melodii. Dužnina je trochu tužší a trochu horší než u Jaderničky, strupovitostí trpí stejně jako mateřská odrůda (která je mimochodem roubovaná). 

Ještě k oblíbenosti Jadrničky na Valašsku. Kdysi mi jeden chovatel říkal, že udělal chybu, když vykácel jeden velký strom. Že se sice ta jablíčka nedala obírat, ale na zimu popadala a pod sněhem vydržela a on měl celou zimu na přilepšenou pro ovce. Důvody pěstování některých odrůd pro nás mohou být dnes už méně pochopitelné. Což neznamená, že je Jadrnička špatné jablíčko, ale jsou už chutnější odrůdy.

Když si člověk vypěstuje vlastní odrůdu a má jí jenom on, jediný nasvětě, je to asi pěkný pocit. V takových případech se určitě i snadno dopuštějí a tolerují drobné nedostatky...

Presne Ste to vystihol. Je to tak.

Nemůžu si pomoct, ale já mám slabost pro staré odrůdy. Neříkám, že blahořečím všechny, ale že bych souhlasil s názorem na chuť této odrůdy, že se jedná o chuť méně dobrou až dobrou, to se mi nezdálo. Snad o něco více sladká být mohla, ale jinak jsem nebyl nespokojen.

Ano, právě takový pocit mám v této chvíli, neboť jsem sklidil první pěkné jablko z mého křížení Rajka (strom) x Jadernička (pyl), které jsem uskutečnil na jaře 2008. Stromek má nyní výšku asi 4 m a letos poprvé zaplodil. Velikost jablek je podobná jako u jaderničky, tedy pouze střední, ale zkusím dát roub na podnož M9, aby byl plod větší. Nemyslím si, že z toho bude uznaná odrůda, to rozhodně ne, ale těším se, až ji koncem roku ochutnám a možná získá místo na mé zahradě.