hnojení ovocných stromů

Způsob, jak se neforemná hromada zbytků změní ve vonící sypkou prsť, považuji za jeden z největších přírodních zázraků. Nemoci být u toho, cítil bych se dost ochuzen. A že to rostliny umí ocenit...

Chtěl bych po létech diety poskytnout svým vzrostlým stromům něco dobrého k snědku. Už jsem se v této diskuzi dozvěděl co by to mohlo být a proč jim to dát. Zajímalo by mě, jak jim to naservírovat, když rostou v zatravněné ploše a kolem kmene mají jen mísy o průměru cca 1,5 m.Máte někdo zkušenosti s hnojením do otvorů v místech okapového obvodu koruny stromů?

           Mr Big

Moje stromy nemají vesměs ani ty mísy nebo jen prvních pár roků po výsadbě. S hnojením do otvorů mám proto zkušenosti bohaté. Používám 3 způsoby:
1. zahrocenou 1"trubku, nahoře s držadlem tvaru T a ve výšce kolen navařený nášlap. Do těžké půdy se hodí upravit hrot tak, aby usnadnil vytahování nástroje (podtlak a pístový efekt). Do jednoho otvoru se vejde cca litr hnojivého roztoku (používám zkvašené slepičince). Lépe to jde po delších deštích.
2. Půdním vrtákem 8-10 cm po odrýpnutí drnu lze vyvrtat otvor libovolné hloubky, na dno se nalejí zmíněné slepičince, dosype kompostem s pískem a drn se vrátí na místo. Tento dříve hojně používaný postup jsem pro velkou pracnost a ubývající síly opustil.
3. Výše zmíněným vrtákem se vyvrtá otvor při patě stromu co nejhloubší, do otvoru se vsune o něco užší drenážní hadice a ta se obsype pískem.  Do hadice se leje hnojivý roztok konví, jedna pojme asi 5 litrů. Tento způsob je výhodný pro svou bezpracnost v dalších letech, na druhé straně na rozdíl od předešlých způsobů nezlepšuje půdu v sadu.

Jako bod 3 používám 2 litrové pet flašky s uříznutým dnem zahrabané hrdlem dolů kousek od kmene. Tak asi 2 cm nad povrch, nepadá tam moc hlíny a vyžínačem se to neusekne.

Horní konce vyčuhujících hadic jsou trochu problém. Mám je uzavřené víčky z plastové střešní krytiny. Manželka, která mé nadšení pro hnojení stromů nesdílí, mi občas některou vezme sekačkou, třebaže vykukují jen kousek a těsně u kmene.  Jinak hadice jsou zasunuty až 1 metr hluboko.

Není to moc hluboko? Aby nešla většina hnojiva mimo kořeny... Nebo máte dolní konec zaslepen?

Dolní konec je otevřený, ale v podstatě zaslepen naprosto neprostupnou jílovicí, která se nachází již poměrně blízko pod drnem. Když jsem ještě vyvrtával otvory (bod 2) a lil do nich rozkvašený trus, musel jsem počkat 2 i více dní než se tekutina pomalu vsákla a teprve potom vsypal kompost.
  Věřím, že pokud je tekutina schopna protéct dolů, dostanou se tam chemotakticky i kořeny stromů (jabloně na semenáčích, slivoně na myrobalánech). Samozřejmě zdaleka ne všechny hadice jsou metr dlouhé (ale 70cm většina), když vrták narazil na kámen, tak končil, i když byl motorový.

Děkuji moc, četl jsem o tom v jedné knížce a zajímalo mě, zda to někdo používá. Ještě jednou díky.

           Mr Big

...tiez mam drenazky. 5 cm priemer do hlbky 40 cm. 40 cm je dost aby hnojivo nezvetralo alebo nesluzilo nejakej burine. Koniec je s uviazanou netkanou textiliou. Drenazky trcia zo zeme, su zakryte nejakym kamenom. Ked je treba hnojit zarobi sa vela tekuteho a naleje do drenazok. Na jeden stromcek su styri, takze sa pohnoji z kazdej strany. Ked bola sucha jesen, tak som pred likvidovanim cerpadla pred zimou riadne polial stromky cez tieto drenazky. Myslim, ze je to dobra vec, i ked skoda, ze som ich tam nedal uz pri sadeni stromkov.

Já jsem při sazení stromu dala dovnitř kolem vykopané jámy "husí krk, kde jsem nahřátým hřebíkem udělala otvory. Konec jsem zatavila na kamenech z ohně. hadice mi trčí 10 cm nad povrchem země a slouží i na zalévání stromů. Uzavřela jsem ji korkovým štuplem. Hadice sice časem nad zemí povolí, ale slouží svému účelu nejméně 4 roky. Použila jsem tento způsob i na zavlažování růží od kořenů, ale hadice je pouze podél řadu, ne kolem každého kořene. Zatím to funguje.