Grávštýnské červené a Jadernička moravská

já bych nevysazoval žádnou jablon podle názvu, 100 lidi, 100 chutí. Tedy najděte si tu svou.

Ujasněte si co od své jabloně čekáte, chuť má opravdu každé jablko.

PavelJC

S Gravštýnským zkušenosti nemám, nicméně obě odrůdy mi přijdou spíš vhodnější na průmyslové zpracování než do sklepa k jídlu a na uskladnění.
Jaderničku na semenáči - vysokokmen znám velice dobře.
Obrovský, dlouhověký solitérní strom který hravě přežije dvě až tři naše generace.
Tu moji bohužel zabilo jmelí které jsem nebyl schopen odstranit. Jinak by přežila i generaci čtvrtou...

Rafael.

Obě odrůdy patří k velmi chutným. Společné mají ještě to, že rostou bujně, tvoří obrovské stromy jsou celkem nenáročné na teplo a pozdě vstupují do plodnosti. Jinak jsou každá jiná.
Grávštýnské je časně podzimní, má lahodné voňavé plody, které dlouho nevydrží.Na tak velký strom bývá plodnost spíš střední.
Jadernička plodí hojně drobných plodů, které se dají jíst hned po sklizni ale taky poměrně dlouho vydrží. Pro vysoký obsah cukru jsou oblíbenou surovinou na pálení.

Grávštýnské mám 100 let starý strom na podnoži jabloň lesní.
Ten kdo měl možnost si kousnout do dozrálého jablka Grávštýnské tak jak má být, po zbytek života bude hledat chuť která by to překonala. Dnes staří lidé mne prosí abych jim připomněl tu chuť, která jím v mládí utkvěla, když k tomuto stromu chodili. Ale jak jsem psal musí být plně výzrálé a je to jako by se zakousnul do džusu s nezaměnitelnou chutí :)
Gravštýnské jsem ve výsadbě rozmnožil a byť je to triploid pokoušim se jej selektivně křížit.
Letošní foto.