Fólie versus mulč
|
|
|
|
|
 |
 |
|
pkovarik - Diamantový Zahrádkář (1331) - 157.122 (?), 1.1.2018 17:56, zobrazeno: 17334x
Tak si tak přemýšlím, jak bych mohl ještě udělat dobře stromkům v sadu - určitě by jim prospělo vzhledem k suché hlinitopísčité půdě nějakým způsobem přes léto lépe zadržovat vláhu.
Nejjednodušší a nejůčinnější by nejspíš bylo chránit holou půdu kolem kmenů proti odpařování. Loni jsem to neřešil a občas jsem přivezl nádrž vody a zalíval. Letos bych si to chtěl zjednodušit, takže kolem kmene buď použít mulč z trávy, kterou v sadu sekám, a nebo černou geotextilii.
Uvádí se, že pod obojím se drží hraboši a slimáci. S tím ale určitě problém nemám. Stejně tak nemám problém s organickým hnojením, kdy na podzim kolem stromků zaryju hnůj nebo kompost, tzn. z toho důvou nemusím upřednostňovat travní mulč, který by dodal živiny.
Moje otázka je - bude v pohledu udržení vláhy a vhodného prostředí kolem stromku lepší spíše mulč, nebo černá geotextilie?
PS: ještě jsem se někde dočetl, že je dobré kolem stromků sadit vlčí bob - jednak zabrání odpařování, a navíc váže na sebe dusík a dodává ho do půdy. Co je na tom pravdy? Byl by to dobrý způsob, nebo by to stromkům spíše uškodilo konkurencí?
|
|
 |
|
 |
 |
|
Kamil Hasman - Stříbrný Zahrádkář (491) - 24.249 (?), 1.1.2018 19:35
Z pohledu udržení vláhy je optimální textilii ještě přikrýt travním mulčem. U broskvoní už mnoho let používám rozložené krabice překryté posekanou trávou. V pásové výsadbě se mi mezi stromky osvědčila tkaná textilie vyšší gramáže.
O podsadbě stromků bych uvažoval pouze při použití vzrůstnějších podnoží a až od pátého nebo šestého roku po výsadbě. Ta lupina je hodně vzrůstná, raději bych použil např. svazenku.
|
|
 |
|
 |
 |
|
pkovarik - Diamantový Zahrádkář (1331) - 157.122 (?), 1.1.2018 20:54
Ok, takže oboje, textilii i mulč, s bobem počkat.
Teď mě ještě napadá - udělalo by stromům dobře, kdybych zatravnění sadu obohatil ještě o vojtěšku? Např. když už ne všude, tak třeba jen poblíž stromků, za hranicí kolem nezatravněné mísy? Že by se chudá půda obohatila o dusík a organiku, což by mohlo pozitivně stimulovat kořeny stromů k rozrůstání se?
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.66 (?), 1.1.2018 21:28
Je potřeba rozlišovat mezi příkmenným pásem a zatravněným meziřadím.
Ty motýlokvěté do zatravněného meziřadí patří, jako přirozený fixátor dusíku (podrobněji jinde). Má to však úskalí. Takový jetel bílý či žlutý sice mnoho dusíku nepřidá (cca jen 20-50 kg/ha/rok) ale zase není konkurentem z hlediska vláhy. Naopak vojtěška jako přeborník v množství kořenové biomasy (a potažmo ve fixaci vzdušného dusíku hlízkovými bakteriemi až 300 kg/ha/rok) pro tuto fixaci potřebuje velké množství vody. Pokud porost meziřadí nemá být vláhovým konkurentem, je třeba volit skladbu motýlokvětých trochu opatrněji a s ohledem na možnou redukci biomasy pravidelným sežínáním (tj. jeteloviny, a čičorka pestrá).
Příkmenný pás (výsadbové mísy) je vhodnější udržovat jako černý úhor nebo mulčované. S ohledem na hlodavce je jedno, jestli použijete černou textilii nebo mulč. Pod textilií nejsou vidět, protože s ní nehýbáte. Mírně vyšší výskyt může být v případě mulče, který je nejen úkrytem před predátory, ale zejména pokud poskytuje potravu (seno se semeny trav). Obvykle je ale postačující u mulčování travou dodržet pár pravidel, aby výsledek byl lepčí než u textilie. První je, že mulč nenecháváme přes zimu. Druhe je, že kolem kmínků necháváme 10-15 cm okno bez mulče tak aby se tam hlodavci necítili tolik bezpeční před predátory. Třetí je, že mulč používáme správně zpracovaný aby to nebylo mulčování čerstvou travou (pálí při fermentaci) a nebo naopak senem (už má jiný poměr C-N a semena nepoškozená fermentací). Optimální je posekanou trávu nechat zfermentovat v úzkém pásu mezi trávou a mulčem a po týdnu rozhrnout na stávající vrstvu mulče. Fermentující tráva Vám tak nevypálí zelený pás a zároveň neohrozí povrchovou vrstvu kořenů stromů vytvořením anoxické zóny s teplotním šokem od fermentace.
SfK.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.66 (?), 1.1.2018 22:12
Jenže fermentovaný mulč má lepší vlastnosti než suchá tráva. Zachová si dusíkaté látky ve formě podporující další rozklad bez potřeby čerpat dusík konkurenčně z okolí, Je hygroskopický (váže i rosu) na rozdíl od hydrofobního sena. Seč prováděná u motýlokvětých před kvetením nebo dokvetením podporuje fixaci dusíku, což je důležitější než to, jestli psárky a jílky budou mít semena. Lepšího výsledku dosáhnete už při sušení celoplošně v meziřadí, protože po dobu sušení sena omezíte výpar v zeleném pásu. Malé množství dokvetlých rostlin a dozrálých semen je potřeba pro obnovu zeleného meziřadí samovýsevem (ne všechny rostlinné druhy se udrží odnožováním). Takže pravidlo číslo pět je kontraproduktivní.
SfK.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Kamil Hasman - Stříbrný Zahrádkář (491) - 24.249 (?), 1.1.2018 23:07
Pan Standa má problematiku teoreticky dobře zmáknutou. Teď trocha malopěstitelské praxe. Převážná většina zahrádkářů seká trávu sekačkami a traktůrky tvz. na špenát. Při sekání bez koše sice organicky hnojíme, ale o převážnou část posekaného materiálu přijdeme (nepomůže ani pozdější hrabání). Při sekání do koše naopak podstatnou část trávy "sklidíme". Kolik procent zahrádkářů nechává trávu fermentovat v kupkách či silnějších vrstvách, to opravdu netuším, zato jsem si povšiml, že část lidí nechá posekané zbytky na místě svému osudu, část s nimi okamžitě mulčuje, někdo odváží na kompost, jiný se posekané trávy zbavuje úplně (kontejnery na bioodpad). Zahrádkářů, kteří se rádi porochní v horkých zapáchajících fermentujících vrstvách před týdnem posekaného materiálu, je naprostá menšina. Tímto nerozporuji trvzení ve Vašem příspěvku, jen píšu obvyklou praxi.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.66 (?), 3.1.2018 8:08
Není nic jednoduššího, než mít sekačku s výhozem do boku (nebo mít pří výhozu dozadu mít za výhozem usměrňovací plachetku) tak aby posekaná tráva ležela v řádku za levým kolem pojezdu. pak stačí meziřadí sekat od prostředka k meziřadím tak, že poslední odhoz "špenátu" zůstane na hranici mulče. Tam se nechá cca 3 dny (ale i přes 7) do doby až bude čas jít s hráběmi a rozhodit to do plochy na mulč.
SfK.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|