Co s tím?

Tchyně před 4 lety přinesla Rubín -polokmen.(Babička to nerozlišuje.)Když se mi povedlo stromek trochu zvládnout, brala jsem to jako výzvu, zdál se babičce moc velký.Tak ho včera narovno uřízla.Odřízla 2/3 koruny.Jde s tím něco dělat?

Pokud řežou jeden strom dva, tak je to špatné. Jakmile ho tvarují dvě, pak je to katastrofa.

To znám, nebožka maminka mi taky pomáhala s řezem stromů. Myslela si, že na to již nestačím, když jsem řez odkládal až na dobu rašení. Podle svého osobitého přístupu uřízla vše, kam dosáhla.
    Stejně pomáhala při sklizni. Staré obsypané stromy byly netknuté, ty nízké, poprve plodící, byly sklizeny vzorně, obvykle 2 - 3 týdny před sklizňovou zralostí a všechny dohromady v jedné bedně. 
    Tehdy jsem se vztekal, dnes na ni s nostalgií vzpomínám...

On si s tím mladý stromek poradí. Podle potřeby ho citlivě doupravte, během následujících let zapěstujte nové kosterní větve...

Josef.

Nevím, zda si vytvářím správnou představu. 2/3 koruny "narovno". Zbyly asi jakési pahýly kosterních větví i s obrostem, něco jako předpřípravný řez před přeroubováním či radikální řez zmlazovací. Hledal bych větve, použitelné na pokračování větví kosterních - jako sesazení při rozevírání koruny řezem. Obdobně terminál, je-li zapěstovaný. Určitě vlivem zásahu nastane příliš bujný růst, který je třeba regulovat řezem zazelena. Podobně v dalších létech - pokračování výchovného řezu po radikálním zmlazení, s ohledem na odrůdu bych řezal opatrně a jen za vegetace. Faktem je, že došlo k výraznému oddálení plodnosti a je nutno hledat kompromis mezi vyholováním příliš dlouhých přírůstků (proto řez za vegetace) a zpětným řezem nežádoucí podporování růstu a oddalování plodnosti. Prostě tak trochu začínáte znova a jde jen o to, aby se neopakovalo úplně všechno ještě jednou.

Myslela jsem si že to zkusím jak radí pan Radouš.Strom taky tak vypadá jak píše.Jsou to asi 30cm pahýly. Ale nejdřív je musím zarovnat jsou roztřepené.No, ale když pomyslíte, že naší babče je 82,tak se snad ani nemůžu zlobit. Četla to prý v nějakém plátku, že tak se dělá.Ještě bych poprosila osvětlit zpětný řez.Asi jsem tenkrát chyběla...

Taky můžete z ořezaných větví (tj. z těch, které jsou na zemi) ostříhat letorosty a uchovat je do doby, kdy začne proudit míza, a pahýly pak naroubovat za kůru. Trochu pracné, ale pokud nezbyly na pahýlech žádné větvičky, je to taky řešení, jak zachovat již zapěstovanou korunku.

Zpětný řez znamená jakékoliv zakracování jedno- případně víceletého dřeva. Zde je myšleno to, že pokud Vám vyrazí metrové přírůstky, tak po ponechání budou dlouhé holé větve, zkrátíte-li je v době vegetačního klidu o 1/2 či více, podpoříte opět silný růst. Proto raději řez v době vegetace, kdy řezem odebíráte i růstovou energii, obsaženou v míze v odříznuté větévce.

Větve moje čiperná tchýně už posekala, takže z roubování asi nic nebude.Zkusím to podle rad pana Radouše, kterému děkuju za vysvětlení zpětného řezu.Doufám že se mi to povede.

Ještě jsem četl v jiné rubrice vtipný nápad: Pokud Vám z pahýlu vyrazí vlk, lze jej přihnout a upevnit přivázáním k pahýlu, použít pro zapěstování nové kosterní větve a později nepotřebný štrumfl odříznout.