Co proti hnilobě jablek na stromě a uskladněných

Dobrý den, letos je pochopitelně pozdě, ale prosím o radu pro další sezóny. Již několik let se mi daří vypěstovat celkem obstojnou úrodu jablek (rubín, spartan, idaret..). Trochu bojuji také se strupovitostí, ale je to "v normě". Bohužel většina úrody skončí v kolečku a pak na "hnoji" - většina jablek shnije hned na stromě (myslím monilióza se to jmenuje)  nebo až spadne, tak na zemi. Pokud se mi podaří něco zachránit, tak se k tomu do týdne až 14 dnů přidá "černá hniloba" v bedýnce. Výsledek úplně žalostný, zejména letos. jsou to sice starší stromy, ale jablka jsou chutná. Prosím poraďte, co dělat. Takhle mám už asi 5. rokem jen celoroční práci. Děkuji. M.V.

Pečlivě sbírat všechno ovoce pod stromy, občas půdu polít vápenným mlékem, shnilé plody polít vápnem a zakopat (nedávat do kompostu),odstraňovat průběžně zhnilé plody a přísušky z větví, stříkat proti monilii i obalečům a pod.Je toho dost, ale nic jiného nezbývá.  AB

Ještě bych po zkušenostech dodal, že po zmlazení a nové násadě je ovoce i na starých stromech zdravější.Mladé dřevo asi tolik nešvarů nemá.  AB

Źcela stejnou skušenost s uvedenou hnilobou jablek jak na stromě, tak po

jejich uskladnění mám také již řadu let. Chemické ošetření žádné neprovádím - také bych potřeboval účinnou radu - Josef K.

Říká se, že pomůžou postřiky před sklizní, tuším Horizon se používá. Sám s tím zkušenost nemám, postupuji jako p. 122 179 s tím rozdílem, že (i když se to možná nemá), dávám hnilá jablka na kompost. Nevím taky, kam jinam. Když jsem pro ně dřív kopal extra jámy - každý rok jinde, tak po zasypání jam se chodilo po zahradě jak na blatech.
   S moniliózou mám problémy u slivoní (i třešní, višní,  meruněk), ale u jablek jen minimálně. Téměř vždy se jedná o plody napíchnuté hmyzem.
   Nemám pro to důkazy, ale zdá se mi, že napadení monilií u jablek nějak souvisí s hnojením dusíkem

Pomůžou běžné postřiky proti padlí a strupovitosti prováděné ve správných termínech. Proti skládkovým chorobám se používá ZATO, 14 - 28 dní před sklizní.

Problematika postreku jabloní organickými pesticídmi tesne pred sklizňou (Euparen, Mythos, Flint Plus...) bola diskutovaná napr. vo vlákne Postřik jablek před uskladněním. Osobne si myslím, že riešenie chemickou cestou, aké tu už dlho prezentujú niektorí stáli prispevatelia do fóra-"chemici", nevyrieši problém hniloby plodov, najmä ak ide o agresívneho parazita Monilia sp. Navyše pribudne otázka reziduí, ktoré nie sú každému záhradkárovi ľahostajné. Stačí sledovať názory mnohých diskutujúcich. Prikláňam sa k hľadaniu príčin moniliózy- napr. nevyváženosti výživy, ako naznačil p.Miloš. Radšej ako do nákupu fungicídov by som investoval napr. do vyšetrenia pôdy či listovej analýzy, aby som mohol jabloniam doplniť chýbajúce makro a mikroprvky. Zvážil by som skladbu odrôd, event. preštepil na iné- odolnejšie k chrastavitosti. Zdravšie listy aj plody týchto odrôd lepšie odolávajú aj iným hubovým ochoreniam. Dostatočný odstup vysadených stromov a presvetlenie korún takisto znižuje výskyt moniliózy. Moniliózne plody by som likvidoval radšej cestou týždenného odvozu bioodpadu, ak je v obci zriadený. Kompost zo zdravého opadaného lístia, posečenej mladej trávy a rozdrvených konárkov po letnom reze je rozhodne kvalitnejší ako zo zhnitého ovocia a nie je zdrojom jarnej infekcie... Paľo

Investovat pro  odhalení příčiny můžete, těžko vám to ale pomůže, když do vašeho zdravého jablka píchne vosa a pod.a zanese infekci.Myslím si, že je to otázka celospolečenské vůle.A platí to nejen u hniloby. Jinak budeme jíst ovoce v takové kvalitě, jaké jíme.  AB

Já mám u jablek také problémy s moniliózou jedině, pokud došlo k mechanickému poškození, buď hmyzem, větrem, krupobitím atd. Úklid v okolí stromu je jistě přínosný, ale zrovna spóry moniliózy si klidně přiletí, neseny větrem či hmyzem, kdoví odkud - v mém případě z opuštěných sadů v okolí. Proto dávám jablka do kompostu už bez rozmýšlení. Navíc při správných teplotách kompostování je riziko přežití spór výrazně klesá.

K tomu dusíku: četla jsem asi před rokem výsledky testování vlivu hnojení drůbežím trusem na plody jabloní pěstovaných organickým způsobem ve Švédsku. Nejzdravější a nejlépe vybarvená jablka byla ze stromů, které byly hnojeny, ale byly na neodplevelovaném pozemku. Oproti tomu jablka z hnojených stromků na odplevelovaném pozemku byla častěji postižena moniliózou a strupovitostí a byla hůř vybarvená. Podle jejich teorie plevel, svojí konkurencí o živiny zabrání krátkodobému přehnojení. Problém je ale v tom, že sklizeň z neodplevelovaných pozemků je tak nízká (plodů je méně a jsou menší), že je tento systém neekonomický. No, a pak si vyberte. Zuzana

Každý rok nie je taký istý, pane AB. Ani čo do priebehu teplôt a množstva zrážok potrebných pre rozvoj hubových parazitov, ani čo do premnoženia bodavého hmyzu. Skúste porovnať iba posledné dve sezóny. Správne píše Rony, že napr. problematika hniloby plodov je komplexnejšia ako si myslíme. Dovolím si pridať múdrosť filzófov, že všetko súvisí so všetkým. Aj Vy ste múdro naznačil celospolečenskú vôľu. Doplňujem, že veľa problémov pri pestovaní ovocia je aj odozvou celospoločenských zmien. Príklad: Za posledné 2 desťročia rapídne poklesli stavy hospodárskych zvierat, tým aj produkcia maštalného hnoja. Zmenila sa štruktúra a množstvá hnojív používaných v rámci celej krajiny. Štatisticky je to už vyhodnotené na základe pravidelných rozborov pôdy, ktoré preukazujú klesajúcu tendenciu. Pestované rastliny často čerpajú napr.dusík aj síru, ktorá podporuje jeho využiteľnosť, z pohotovostných zásob v pôde (matečnej hornine), niečo na spôsob pufru. Čo myslíte, dokedy vydržia takýto núdzový režim? Preto považujem za správne, všímať si aj zásoby živín v záhradkách, ktoré súvisia so zdravotným stavom pestovaných stromov a kvalitou ovocia. Pôdny rozbor Vás vyjde na niekoľko stovák Kč, čo nie je až tak hrozné a rozhodne sa Vám investícia vráti. Nemyslím si, že by dnešné nové vyšľachtené odrody boli háklivejšie alebo náročnejšie ako sorty našich dedov. Aj oni hnojili maštalným hnojom, Thomasovou struskou a síranom draselným. Extenzívne výsadby mali aj svoje výhody. Verím, že nebolo toľko hniloby ako v dnešných namačkaných minizáhradkách, kde chceme pestovať všetko a s minimálnym sponom vysadených rýchlorodiacich stromčekov. Striekať pesticídmi a likvidovať následky často vlastných aktivít, to už je iba hasenie požiaru. Rozumnejšie bude zamyslieť sa nad príčinami ochorenia a nevytvárať podmienky pre nové a nové problémy. Nie je to lacný návod na riešenie, viem, že každý máme iné podmienky a často špecifické problémy. Chcel som iba doplniť svôj predchádzajúci príspevok. Paľo