Černé větve - co je to za nemoc?

Taky se kloním k té rakovině. Černá barva bude asi výsledkem spor hub, ale ty napadly již odumřelé pletivo. Lze se o tom přesvědčit odříznutím kousíčku kůry. Pokud by šlo o neškodné lišejníky, bude tkáň pod kůrou svěží zelená. Ve vašem případě půjde spíš o nekrózu, jak píše p. Lída. Pokud ne ní postižení velké, je možné ránu vyříznout a vydezinfikovat.  Tento krok ale neléčí příčinu.

Pal'o, špatně jste mne pochopil. Jen jsem psala, že jsme u jedné jabloně odřezali napadené větve a že obrazila a zatím se drží. To jsme tehdy dělali zjara, v březnu. Na koncích pahýlů tehdy zřejmě zůstaly (nebylo tam nic vidět) kousky ještě napadené kůry. Ty pak časem samy odpadly a teď kůra odkryté dřevo zavaluje. Po tom radikálním řezu byla jabloň postříkána Kuprikolem. Kdyby ten strom pro nás neměl význam vzpomínky, tak už tam dávno roste jiný.

Jinak problém černání kůry se tehdy vyskytnul na většině starých ovocných stromů v osadě. Protože jsme nevěděli, jestli nás nezruší, téměř nikdo nic nového nesázel. Teď už je na zahrádkách vysázena část stromků nových a je po problému.           Lída

Ale tráva schla i v době, když 14 dní denně pršelo. A u jiných stromů to není, už podruhé u toho co černá.

Určitě neřeknu nic nového, ale experimenty a pokusy o léčbu a záchranu starých, houbami napadených stromů jsou sázkou do velmi nejisté loterie. Pokud je vám jabloně líto a nechcete přijít o její kvalitní(?) plody, doporučil bych vám provést odběr jejích roubů a následné přeštěpování odrůdy v na mladou zdravou podnož. Tímto zazálohováním "chovu" určitě nic nezkazíte. Jestli se vám ve vašem sadu v krátké době shodným způsobem projevuje napadení již na druhém stromě, přičemž první jste museli již vykácet, neprodlužoval bych uměle život druhého z napadených stromů, neboť může být rizikovým zdrojem nežádoucí infekce i pro ostatní, dosud zdravé stromy. Když se však přece jenom rozhodnete pro záchranu tohoto nemocného stromu, odřezání všech odumřelých a napadených částí i ošetření řezných ran bych provedl neprodleně, tedy nejpozději s okamžikem sklizně plodů. Houba ve dřevě nikdy nespí. PS : zajímal by mne onen doporučovaný antimykotický přípravek, můžete jej pane Paľo prosím konkretizovat, máte s léčebným zásahen do kořenové soustavy podobně vzrostlého stromu zkušenosti?

Wimpi má nepochybně pravdu, je to nejistá loterie. Houbové choroby dřeva včetně rakoviny napadají obvykle stromy oslabené,  špatně živené (neplatí to samozřejmě pro mykózy jako padlí a strupovitost). Součástí léčby by proto mnělo být prokypření, provzdušnění, příp odplevelení půdy, dodání živin a humusu.
   Jako příklad budiž jeden starší polokmen Sudetské renety, který trpěl podobnou chorobou na kmeni a chystal jsem se jej vykopat. Nakonec   jsem strom roku 1979 přerouboval tehdy moderní odrůdou Bláhova oranžová a taky jej obryl a přihnojil. Dodnes plodí desítky kilogramů ovoce, třebaže rána na kmeni se nikdy nezahojila. Posledních 10 let na suchém místě kmene v tuto dobu pravidelně vyrůstá statný choroš.