Proč tedy všude na světě selektují typové podnože.No přeci aby co nejméně ovlivnily naroubovanou kulturní odrůdu.

To jste někde četl, nebo jste si to právě vymyslel? V literatuře se odedávna píše, že typové podnože se šlechtí ze dvou důvodů:
1. Snadno se vegetativně množí, čímž urychlují a zlevní produkci sadby
2. Naopak ovlivňují kulturní odrůdu ve smyslu potlačení růstu, urychlení nástupu plodnosti, zvýšení výnosu, velikosti plodů a vybarvení (Ing. A. Večeř: Výnosné ovocnictví) 

A když už jsme u toho roubování na pařízek. Chápu to - jak píšete - jako východisko z nouze. Ale ta nouze by měla být: zlomený stromek, dokola ohlodaná kůra, zaschlá naštěpovaná část. To, že získáte roubovací materiál a nemáte ho kam píchnout, to není nouze. Uvedený postup, že zdravý stromek ufiknete u země na pařízek a znovu naštěpujete, nezlobte se na mě, to by svědomitý ovocnář neudělal. Jabloň není vrba ani rybíz, kterým takový řez prospívá. Nepoměr mezi kořenovým systémem a chybějící nadzemní částí je obrovský, asimilační plocha listů minimální. I když vitální typová podnož to možná přežije, pro stromek je to šok, který mu rozhodně neprospívá. 
   Ano, jako východisko ze skutečné nouze to má smysl, ale jako metoda volby hodná nasledování - rozhodně ne.