Roubování hrušní

Je to mozne aj sucastne, my to robime dokonca aj pri vrublovani v zime v ruke. Dlzka nie je az taka podstatna, my nechavame 10-15cm. Na medzistepenie pouzivame odrodu Konferencia, s Boscovou zrasta spolahlivo. Pri inych odrodych medzistepenie nepouzivame.

Tomu věřím. Myslím, že při zimním roubování v ruce má stromek víc času udělat před rašením kalus. Navíc pokud roubovance namáčíte do vosku, je zajištěno nevysychání. Ta Standova metoda je taky dobrá. Když očko nevzejde, napravíte to později.

V.

lze naroubovat venku na rostoucí podnože? Ujmou se i takto, i když teploty budou klesat v noci pod nulu?

Ujmopu se bez problémů. Teplogty pod nulou roubům nevadí - ostatně rouby jsou normální letorosty a ty se v zimě taky neschovávají do tepla.

odpověď je "ano, od března není problém roubovat venku"?

Ano, klidně i od února nebo od ledna, pokud Vám při tom neleze zima za nehty.

Děkuji za příspěvky. Vyzkoušim naroubovat Hardyho a v léte naočkovat a zkusim i Hardyho a konečnou odrudu. Pane Stando, nevite co mnozite za kdoulon? Já s mými tipovýmy MA i Adamsovou stale zápasím. Děkuji všem. Václav

Poprvé jsem rouboval (na jednoleté semenáčky hrušní), rouby hrušní se krásně ujaly a raší oba 2 pupeny. Jak postupovat dál - mám spodní odstranit a nechat růst jen horní, nebo počkat, až budou mít výhony určitou délku a až pak jeden z nich odstranit? Který raději, pokud vypadají stejně aktivně?

Zatím je nechte oba. Pokud jeden zpomalí, zaštípněte jej a nechte ho jako zálohu a přídavnou asimilační plochu. Obecně by měl být pomalejší ten spodní, ale může se stát, že přiletí nějaký pták a horní výhon dojde k úhoně...

SfK.

Zdravím,
mojej známej rástli od koreňa duly divé duly, ktoré som si posadil na záhradu, za učelom, že do nich navrublujem / naočkujem hrušku.

Asi prv navrublujem konferenciu/hardyho, a potom wiliamsovu. 

Chcem sa spýtať, aký je rozdiel medzi touto dulou, a dulou zo školky MA/MC atď.?
Hrusky na nej majú iné vlastnosti? Je viac/ menej vzrastná? Viac/menej odolná?
Aké mate skúsenosti?

Rozdíl bude asi stejný jako mezi selektovanou podnoží a náhodným semenáčem. Hrušeň bude na té kdouli jistě růst i plodit. Ale stěží lépe a víc než na podnoži, která je za tím účelem šlechtěná.

Od kořenů roubované duly/kdouloně nebo hrušně rostou pravděpodobně identické selektované podnožové duly množené výhradně vegetativně. Takže výsledek by měl být shodný. Podnože samy obvykle brzy plodí dobré ovoce. Takže často je celý pravokořený plodící stromek geneticky totožný s podnoží.

Jednu dulu možno vyskúšam, a necham ju nenavrublovanú a uvidim ci z nej nieco bude. U nas to nikto nepestuje sme severne, cca 390 m.n.m., tak neviem, či pre dulu je to vhodné. Na druhej strane tie teploty su už iné...