pálení z hrušek

Když bude míň cukrů, bude míň pálenky. Platí se beztak jen líh. Zralá jablka mají od 8 do 13% a pálí se vesele i z těch méně sladkých.

Tých zimných mám na starých vysokokmeňoch aj ja hrozne veľa, a kvasy založené už z letných, ale rada tu padla... čo najdlhšie (po prvom mrazovom dni-nech ich pošteklí) ich nechať na strome a potom vylisovať a zakvasiť...

díky za rady. Zkusím to a uvidíme.

Zkusil jsem kvasit hrušky smíchané se švestkama (poměr 4:1) a výsledek byl skvělý. Kvasil jsem při teplotě cca 18C. Kvašení jsem přerušil při cukernatosti 5st - měl jsem obavu z zoctovatění. Asi třetina švestek zůstala v celku, ale i tak je vypálená hruškovice cítit jak hruškou, tak švestkou.

Pokud Vám destilát z této směsi chutná, tak je vše v pořádku. Přeci jen bych se přimlouval za čisté odrůdy. slosar-petr@seznam.cz

V r. 2000 a 2001jsem neměl na doplnění druhého 120 l sudu dostatek hrušek a tak jsem asi do 50 l hruškového kvasu přidal první rok cca 50 l trnek (slív) a v následujícím roce to bylo obdobné (do 150 - 160 l hruškového kvasu cca 40 - 50 l trnek). Výsledek vynikající. Též upřednostňuji homogenní destiláty, ale když to jednou začas nevyjde? V r. 2007 se mi zase náramně povedla směska raných meruněk s pozdními tmavými třešněmi. Mám jednu starou meruňku, na které v uvedený rok zůstali plody z důvodu mrazu, jen na vršku stromu. Nasbíral jsem tehdy 70 l půlených a pomačkaných meruněk, doplnil to cca 30 l třešní a nechal kvasit ve sklepě. V pálenici mě to velice chválili, že tak aromatickou meruňkovici ten rok do té doby nepálili. Vonělo to nádherně meruňkami a až při ochutnání tam byly příjemně decentně chuťově cítit i ty třešničky. Od té doby se mě to zatím nepodařilo. V r. 2008 mě květy na meruňce omrzly a v loňském roce jsem jich měl zase dost do dvou sudů, takže jsem pálil čistou meruňkovici. Ale co je důležité uvést? Ona ta doba zralosti meruňky a doba zralosti třešně se nepotkaly a ani se jen tak brzy asi nepotkají, takže nevím, kdy to zase vyzkouším.

Trochu to odbočilo od původního tématu, že jo? Ale jinak dosti zajímavých postřehů.

To se někdy stává, že se od hrušek dostaneme ke směsi meruněk a třešní. Zajímalo by mě, zda-li byste uměl odhadnout, třeba velmi přibližně, teplotu kvašení a také dobu kvašení. Domnívám se totiž, že vůně destilátů s těmito jevy úzce souvisí. Děkuji. slosar-petr@seznam.cz

Zdravím takhle brzy z rána všechny diskutující a pokusím se p. Šlosarovi, opravdu jen velmi přibližně, odpovědět na jeho dotaz. Ale zítra bych to snad mohl upřesnit, neboť to mám určitě napsané v jednom deníčku, ale nechce se mě v tuto dobu pro něj jít přes dvůr do dílny.

Jen velmi přibližně, protože je to již skoro 3 roky.

Na přelomu června a července 2007 sběr meruněk a v 1. týdnu července doplnění třešněmi. Ten rok bylo všechno zralé jaksi dříve, než je u nás na střední Moravě běžné. Venku byly pravděpodobně v tu dobu vedra (28 - 30 °C???), takže jsem měl běčku s kvasem ve sklepě, kde se mohla v tu dobu teplota pohybovat okolo 16 - 20 °C???).  Pálil jsem to 24. srpna, tj cca za 8 týdnů. Termín pálení vím přesně, neboť mám po ruce kapesní diáře 5 let nazpět.

Ale jsme již úplně mimo téma. Vzniklo to asi tím, že se jeden diskutující ptal, zda může smíchat hručky se slívami a já jsem přidal svou kombinaci.