Jakou odrůdu hrušně na dobrou pracharandu?



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?)
25.12.2008 12:43

Já bych v těch odrůdách takovou vědu nehledal. Tak, jako má každá odrůda svou chuť - někomu pasuje ta, jinému ona, stejně je to i s křížalami a pracharandou. Hodně, dle mého záleží,  na způsobu sušení. Ten, kdo využívá slunečního tepla - solární sušičku, síta na půdě, aj., bude preferovat letní odrůdy. Kdo suší na kamnech či radiátorech, počká si na ty pozdní, až se bude topit. Rovněž tak je to s časem. Chalupář - učitel bude mít víc času o prázdninách, zemědělec zase v listopadu.
    Jinak, na sušení se považovala z klasických odrůd velmi vhodná méně šťavnatá Chaneuzská. Taky se jí říká fíkovka. Podle mých zkušeností schne možná o něco rychleji, výsledné křížaly se ale od ostatních až tak moc neliší

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
jirilan - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (802) - 239.39 (?), 22.12.2008 19:16, zobrazeno: 10203x

Z jakých hrušek se nechá udělat dobrá pracharanda?  Jakákoliv hruška nedá ten správný výsledek. Myslím, že byla používána jediná konkrétní odrůda.

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?), 22.12.2008 19:24

Pracharandu lze udělat z jakýchkoli hrušek. Ze současného sortimentu bych asi volil odrůdu Harbo. Má údajně nejméně šťavnatou dužinu, takže se nejlépe suší.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 185.138 (?), 22.12.2008 20:53

Díky četbě Karla Matěje Čapka vím, že se jednalo hrušně, které zesládly po mrazu a spadly najednou, byly to drobné plody, jinak trpké. Takže možná i semenáče, protože stromy byly ke 20 metrům vysoké.Plody musí mít vysokou cukernatost, vím, že babičce na usušených hruškách vylézal cukr, ale odrůdu nikdo nezná.  Pokud strom mladí nepokácely, daly by se opatřit rouby.

A nemůže to být jakákoliv odrůda, protože já zase vzpomínám na sušené hrušky od jedné paní, ty byly jako fíky bez peciček, takové už nikdo nemá, dneska prodávají proslazené, ošetřené proti hnědnutí a bez chuti.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?), 22.12.2008 22:14

Pokud myslíte, že pracharandu lze vyrobit pouze z jednoho druhu drobných hrušek,  tak si to myslete.
   Usušíte-li jakékoli hrušky v plné zralosti těsně před hniličkovatěním, získáte lepkavé klřížaly konzistencí i chutí podobné fíkům. Suší se ale velmi špatně, bez sušičky s proudem teplého vzduchu dřív než uschnou, shnijí. Raději proto suším tvrdší hrušky, přijdou mi i chutnější.
   Zajímalo by mě, kde Karel Matěj Čapek Chod usušil naráz všechny plody z  20 metrů vysoké hrušně, které po mrazu opadaly najednou. 
   Možná pracharandou nazýval povidla, ostatně na valašských frgálech se často pracharanda nahrazuje právě hruškovými povidly.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 185.138 (?), 22.12.2008 22:24

On je nesušil, povídka je o těch třech znamenaných stromech.

Děkuji za typ na fíky, zkusím to.

Ale tazatel právě říká, že nic není ono. Teď jestli je to o sladkosti, nebo měl nějaké voňavé muškatelky?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 214.234 (?), 23.12.2008 9:52

Myslím, že v dobách Karla Matěje Čapka Choda nebyl problém usušit naráz hrušky z celého stromu, tehdy bylo sušení ovoce běžným způsobem pro dlouhodobé uchování ovoce. Moji prarodiče měli sušírnu, kde se mohlo najednou sušit tak půl tuny ovoce, sušení hrušek trvalo asi tak tři čtyři dny, takže i kdyby se to tam nevešlo najednou, mohlo by se to vytočit ve více várkách.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
jirilan - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (802) - 239.39 (?), 24.12.2008 9:06

Ferda má pravdu. Ve skanzenu na Veselém kopci je domeček - sušírna a varna povidel,  určená pro obecní použití.

Také jsem četl v knížce, asi od J.Š.Baara o stromcích, "amputování "odrůd a plodech na staročeské vesnici, bylo to hezké čtení.

Zpracovávám hrušky sušením, některé jsou jak píše pan Vysloužil lepkavé, fíkové k jídlu výborné, jiné se nechají usušit dotvrda, nechaly by se umlít, ale ta chuť a vúně pracharandy jim chybí. Kdysi jsem někde četl, že na sušení pro takové použití je vhodná - možná to byla muškatelka, možná špinka, obě neznám.

Pravda bude asi jednoduchá. Hrušky se zřejmě sušily celé, tudíž musely být jak je psáno výše, drobné a asi byly z velkých, k tomu účelu vybraných a šířených, planých stromů. Jistě se sklízely v plné zralosti, protože se dříve pracharandou sladilo.

Nejsem zas tak velký staromilec a ta chuť také souvisí s mým dětstvím a vzpomínkami třeba i na babičku. Chtěl bych se dopátrat pravdy a nechci náhražku.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 185.138 (?), 24.12.2008 23:56

Ptal jsem se rodičů a ty fíky byly z jedné konkrétní odrůdy. Protože se chtěli revanšovat, nabízeli Hardyho a Boscovu a paní věděla, že takové dobré jsou jen z té "její" letní hrušky s tenkou slupkou.

Vždyť i křížaly jsou každé jiné, pamatuji na vláčné ze zlaté renety a pikantně nakyslé ze stromu vedle ní. Daly se i po usušení poznat.

Na pracharandu navrhovali Solanku, ale těžko hledat...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?), 25.12.2008 12:43

Já bych v těch odrůdách takovou vědu nehledal. Tak, jako má každá odrůda svou chuť - někomu pasuje ta, jinému ona, stejně je to i s křížalami a pracharandou. Hodně, dle mého záleží,  na způsobu sušení. Ten, kdo využívá slunečního tepla - solární sušičku, síta na půdě, aj., bude preferovat letní odrůdy. Kdo suší na kamnech či radiátorech, počká si na ty pozdní, až se bude topit. Rovněž tak je to s časem. Chalupář - učitel bude mít víc času o prázdninách, zemědělec zase v listopadu.
    Jinak, na sušení se považovala z klasických odrůd velmi vhodná méně šťavnatá Chaneuzská. Taky se jí říká fíkovka. Podle mých zkušeností schne možná o něco rychleji, výsledné křížaly se ale od ostatních až tak moc neliší

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika