Hrušeň rezistentní rzi hrušňové?

Já mám na zahradě několik odrůd asijských hrušek a ty nemají na listech žádnou rez (viz foto).  Vedle nich rostoucí naše běžné evropské odrůdy hrušek napadené rzí bývají většinou dosti silně.

Jenže asijská hrušeň není hrušeň domácí (Pyrus communis), chutná jinak...      Lída         

Moc děkuji všem za odpovědi. Nechtěla jsem zde zapříčinit bouřlivou diskuzi, se sousedem máme dobré vztahy a těch si cením nejvíc. Zkusím se s ním dohodnout o postřiku, ale pokud nebude chtít, nebudu to hrotit, zkusím stříkat naši hrušeň/ už jsem si to nastudovala/ a uvidíme. S těmi asijskými hrušněmi jste mi nasadili brouka do hlavy- i to by možná bylo řešení... Ještě jednou děkuji všem a přeji pěkný den. O.

A tak rostliny, zvěř i hmyz byly rozděleny na užitečné, užitkové a škodlivé.

Zajímalo by mě, na základě čeho p. Vysloužil k takové tezi došel a kdy, případně, k takovému rozdělení  došlo.

Jen pro upřesnění, jalovec chvojka není vyšlechtěný, je to původní botanický druh, areál rozšíření jižně od nás- skalní stepi. Co se týče boje proti rzi, v případě, že se se sousedem dá bavit, ideální by byla samozřejmě likvidace jalovců, bohužel většinou je to neprůchodné, takže zkuste se domluvit na odstranění napadených větví. Zhruba od půlky dubna se začnou na kůže větví tvořit rosolovité plodnice, z kterýchg se potom spory dostávají na hrušně. Když odstraníte na padené větve, teoreticky zdroj infekce úplně odstraníte. Problém samozřejmě je, pokavad je napaden celý keř. Potom doporučuju odstranění keře a příp. zakoupení náhradní výsadby.

Jinak co se týče odolnější hruišně, zkuste Solanku, má obrovské listy a rez z mých porozorování zasáhne procentuální menší část listu.

      Ondra D.

Máte pravdu, jalovec chvojka je původní druh, rozšířený k nám z jižních částí Evropy, avšak z původního druhu bylo postupně vyšlechtěno množství okrasných kultivarů, které se nyní u nás prodávají ve velkém jako oblíbená okrasná dřevina.

Je skutočne neuveriteľné, k akým úžasným úvahám a politickým záverom privedie niektorých diskutujúcich nevinný dotaz ohľadne odrody rezistentnej k hrdzi. Neviem o tom, ani som v žiadnej literatúre nečítal o niekom, kto by určoval vo vzťahoch medzi organizmami, ktorý z nich je ten správny- užitočný (užitkový?) a ktorý je neužitočný nepriateľ. Už samotná snaha takto pozerať na vzťahy v prírode je pomýlená. Potom by teda mali byť napr. sýkorky, pretože požierajú o.i. hmyzu aj včely, považované za škodlivých živočíchov? Čo má s hruškou spoločné heslo "Kdo nejde s námi, jde proti nám."? Mimochodom tieto časy ešte stále nie sú za nami. Pozrite napr. na Severnú Kóreu, Bielorusko, Sýriu...

Hrušky sa bohužiaľ nešľachtia na rezistenciu k hrdzi, tak ako jablone na odolnosť k chrastavitosti. Verím, že k tomu raz dôjde. Zatiaľ sa musíme brániť- mechanickými aj chemickými spôsobmi. Požiadať suseda o chemické ošetrenie či likvidáciu jalovcov samozrejme p.tazateľka môže. Ak je však v lokalite tazateľky silný infekčný tlak patogéna, obávam sa, že sa výrazné zlepšenie nedosiahne. Spóry hrdze prekonajú vo vetre obrovské vzdialenosti. Pestujem tiež jalovec v blízkosti hrušne a neplánujem jeho likvidáciu. Vlani som príznaky na hrušni nevidel, predvlani mi stačilo otrhať na hrušni Dicolor cirka 50-60 listov a bolo po problémoch. Pestovať ázijské hrušne je dobrý nápad, niektoré odrody majú veľmi chutné plody, napr. s príchuťou po rumu.

Zajímalo by mě, na základě čeho p. Vysloužil k takové tezi došel a kdy, případně, k takovému rozdělení došlo.

Kdy k rozdělení došlo, nevím, nepochybně dávno. O užitečném (slunéčko), užitkovém (včely, bourec) a škodlivém (mandelinky) hmyzu jsme se učili v 5.třídě ZDŠ v přírodopise. Protože jsem tehdy sbíral brouky, měl jsem na toto téma v přírodopisu krátký referát. Měl jsem doma knížku z edice Oko Naši brouci, kde se tomuto tématu věnoval autor - Josef Mařan. Kdo tehdy bouky sbíral, jistě tuto knížku dobře zná. Odstavec z této knížky o relativitě pojmu škodlivého a užitečného hmyzu, ale i rostlin (např plevel, který se ukáže být cennou surovinou pro průmysl a putuje tak ze seznamu škodlivých) jsem ve svém referátu použil.   Učitelka byla ale diametrálně jiného názoru a učebnice přírodopisu jí tehdy dávala za pravdu.
   Slovo ekologie se začalo používat až v 70. letech.

Neviem o tom, ani som v žiadnej literatúre nečítal o niekom, kto by určoval vo vzťahoch medzi organizmami, ktorý z nich je ten správny- užitočný (užitkový?) a ktorý je neužitočný nepriateľ

To jste asi četl málo pozorně. Já o takových nepřátelích čtu v každé zahrádkářké publikaci a troufne si to popsat každý její autor.. Ti nepřátelé se jmenují pilatky, květopasi, obaleči, drátovci,mandelinky, dřepčíci, zobonosky, svilušky, lalokonosci, vrtule, puklice, vlnatky, hraboši, hryzci, slimáci, špačci, mšice,.....
Ti správní se jmenují včely, čmeláci, slunéčka, pestřenky, zlatoočky, ježci, sýkorky ....
   Dobrá třetina příspěvků tady na fóru se týká boje s těmi organizmy, které někdo určil za nepřátele.  Některé se dokonce týkají boje s přáteli (Jak se zbavit včel).

Ad MV: "Neviem o tom, ani som v žiadnej literatúre nečítal o niekom, kto by určoval vo vzťahoch medzi organizmami, ktorý z nich je ten správny- užitočný (užitkový?) a ktorý je neužitočný nepriateľ

To jste asi četl málo pozorně. Já o takových nepřátelích čtu v každé zahrádkářké publikaci..."

Opäť tradične a cielene prekrúcate moje slová, alebo nedbanlivo čítate moje príspevky. Aj mne sa niekedy stáva, že rýchlym čítaním nepostrehnem, čo chcel autor medzi riadkami povedať.

Ak viete o niekom, kto určoval či rozhodoval, ktorý organizmus je užitočný a ktorý nie, mal byste autora publikácie zverejniť. Je to opäť iba egoistický pohľad pána tvorstva, ktorý si chce obrániť svoje potreby a zasahuje do biosystémov aby uspokojil svoje potreby. Potravinová kríza klopká na dvere, ale to vy istotne pri súčasnej populačnej superexplózii z médií poznáte. Keď ste vo výčte užitočných tvorov spomenul sýkorky, ako ich označíte, v prípade, že byste bol včelár, keby vám vyzobali takmer celú rodinu? A že to hladné sýkorky robia, to si buďte istý.

Myslím, že tu mícháme hrušky s jablky.
Začal s tím Wimpi, když napsal: Tak jako ve volné přírodě neexistují užiteční a škodliví živočichové (kromě člověka), tak i v rostlinné říši neexistují  "hodné" a škodící rostliny. To je naprosto správné, on taky zdůraznill "ve volné přírodě". 
  Já ale podotýkám, že se pohybujeme na fóru "Zahrada" a to je trochu jiný ekosystém než volná příroda. Některé organizmy tu máme rádi, s jinými bojujeme. Jistě by bylo špatné, kdyby z přírody, ekosystémů a potravních řetězců zmizeli mravenci, hraboši, krtci, lopuch, bršlice či moniliová hniloba. Mám však za naprosto legitimní, když tyto tvory na zahradě pěstitelé nevidí rádi a svádějí s nimi nesmiřitelný, byť málokdy úspěšný, boj. A to tvrdím i přesto, že jsem v pesticidních aktivitách naprostý břídil. Krtince rozhrabávám botou, myší díry používám ke kořenovému hnojení, květopasa vítám místo probírky.
    Každý z nás si rozhoduje, který organizmus je mu užitečný a který nikoli. Krtci, sršní, včely, kosi, mravenci, kopřivy, smetánka, jitrocel jsou pro někoho vítaní, pro jiné zhoubou a podle toho se k nim stavějí. Ten egoistický pan tvorstva, má-li vypěstovat potraviny pro sebe a své bližní, holt do těch biosystémů zasáhnout musí, nechce-li, aby mu úrodu sklidil někdo jiný. Je ovšem na něm, aby to dělal s rozumem.
    S těmi včelami a sýkorkami trochu vaříte z vody. Jsem včelař, letos bohužel zasažený morem včelího plodu. V průměrném včelstvu žije 30 - 70 000 dělnic. Naše největší sýkora koňadra váží 20 gramů. Hnízdí samostatně v párech.  Mláďata jsou krmena převážně housenkami (i přes 80 %), pavoukovci a různými larvami hmyzu.. Potravu sbírají na větvích stromů a keřů, na zemi a výjimečně ji chytají i v letu (tolik Wikipedie). Včela váží 1/4 gramu, celé včelstvo tudíž 10 - 17 kg, tedy asi jako 500 - 850 sýkorek.. To jen na okraj, jak reálné je, aby sýkorky, byť by byly sebehladovější,  v zahradě vyzobaly takmer celú rodinu.
   Nicméně jako příkladu relativity škodlivosti a užitečnosti  tomu rozumím. Podobně mšice, se kterými zahrádkáři úporně bojují, jsou pro včelaře vítaným zdrojem medovice.