Původem z Belgie. Známá od konce 18. století. Strom roste poměrně slabě. Široce jehlancovitá koruna dosahuje malých rozměrů. Bohatě nasazuje na květ. Odolnost proti mrazu střední, náchylná ke strupovitosti. U nás je možno tuto odrůdu úspěšně pěstovat jen v nejlepších půdách viničných oblastí nebo ve zvláště teplých a chráněných polohách při budovách. Plodnost se dostavuje dosti záhy, je hojná a pravidelná. Plod je středně velký až velký, široce vejčitý, ze strany poněkud stlačený, ploše zhrbolený. Dužnina je bílá, u dobře vyvinutých plodů žlutavá, ve zralosti hojně šťavnatá, rozplývavá. Chuť sladce pikantně navinulá, ale jen z vhodných poloh příjemně kořenitá a výborná. Sklízí se koncem řijna, co nejpozději. Konzumně dozrává v lednu až dubnu. V příliš chladném sklepě špatně dozrává, v suchém vadne. V celkovém hodnocení je to výborná zimní odrůda, u nás nepatrného významu, neboť je neobyčejně náročná na teplo. Jako tržní odrůda se uplatňuje jen v teplejších zemích, hlavně ve Francii.
Co k tomu dodat. Je to velká výzva pro pěstitele ve vhodných oblastech. Všechny poslední dobou založená vlákna starých odrůd hrušek si nevybírám tak, že bych náhodně "píchnul" prstem v atlasu, ale jsou tady tací, co tyto odrůdy pěstují a je možné se tudíž dopídit roubů.