Uleželý slepičí trus

Dobrý den, vážení spoludiskutující. Rád bych se zeptal na Váš názor, a sice,  zda - li je možno užít pro hnojení dobře uleželý slepičí trus. Mám na mysli, jestli je možno jej použít přímo do skleníku(či záhonu), tzn. bez zkvašování?? Podotýkám, že se jedná o velmi dobře uleželý slepičí trus, neboť se nacházel na velké hromadě po dobu dobrého jednoho, spíše jednoho a půl roku.

Možné to je, ale opatrně a mělo se už napodzim. Pro vysoký obsah dusíku a nejisté dávkování bych to pro jarní hnojení zeleniny nepoužíval.

zarýt ho můžete, ale raději v menším množství než větším.Já ho zaryji 15-20 cm pod zem, ať mi nespálí kořeny sazenic, než tam dolezou, hnůj se rozloží nebo zeslábne a rostlinka je větší-odolnější.

Děkuji Vám za názory. Vyzkouším to tak, zaryji jej hluboko, půda dlouho nebyla pořádně vyhnojená, tak jí to(potažmo sazenicím), doufám, neuškodí. Hnůj je opravdu velmi pěkně rozleželý.

Je dobrej ale natahnete si na zahony plevy, jedinej nedostatek slepiciho hnoje. Cest

Jsem sice protivnej, ale je mi to jedno. Plevy jsou odpad po mlácení obilí, pluchy zrn. Plevely jsou nežádoucí rostliny v polích a zahradách.

Nu, jednou píšete o trusu, podruhé o hnoji. To není jedno a totéž.
Slepičí trus býává ve dvou formách.
1. Suchý, nejčastěji smetené slepičince ze dvora nebo ze suchého kurníku a ukryté pod střechou  - tam je jedno jak je starý, protože v suché formě rozkladné procesy neprobíhají. Dá se zarýt na podzim na podzim do půdy nebo zkvasit s vodou a zalévat za vegetace. Pokud tento suchý trus necháte venku na dešti, z velké části jej znehodnotíte. V trusu není sláma piliny a jiná podestýlka, která by trus udržela, takže mnoho živin odteče do půdy a vyčpí do vzduchu.
2. Vlhký "těstolvitý" - obvykle z vlhkého chléva, s kamennou či betonovou podlahou, kde mají slepice své hřady. Takový trus, i když je poměrně čerstvý, bývá již z větší části nakvašený a páchne podobně jako ten, kterým po naředění ze sudu zaléváme. Na podzimní zarytí má nedobrou konzistenci - nedá se dobře promísit s půdou. Na přihnojopvání za vegetace se dá použít prakticky okamžitě.
   Slepičí hnůj v užším slova smyslu si přesně neumím představit, podobně jako slepičí mrvu. Teoreticky tam, kde se pod drůbež dá nějaká podestýlka a ta se vyveze spolu s trusem a zbytky krmení.

Beru slepičí hnůj od člověka kterému je chov slípek velké hobby. Jako podestýlku používá hobliny, občas spolu s trusem vyzametá a nahradí novými. Znečištěné hobliny se skladují na hnojníku plným žížalek a půl roku odležený "materiál" silně připomínající kompost je pro nás taky slepičí hnůj. Zapravení do země, smíchání se zeminou, pískem, nebo kompostem je snadné.  j.c.