Nu, jednou píšete o trusu, podruhé o hnoji. To není jedno a totéž.
Slepičí trus býává ve dvou formách.
1. Suchý, nejčastěji smetené slepičince ze dvora nebo ze suchého kurníku a ukryté pod střechou  - tam je jedno jak je starý, protože v suché formě rozkladné procesy neprobíhají. Dá se zarýt na podzim na podzim do půdy nebo zkvasit s vodou a zalévat za vegetace. Pokud tento suchý trus necháte venku na dešti, z velké části jej znehodnotíte. V trusu není sláma piliny a jiná podestýlka, která by trus udržela, takže mnoho živin odteče do půdy a vyčpí do vzduchu.
2. Vlhký "těstolvitý" - obvykle z vlhkého chléva, s kamennou či betonovou podlahou, kde mají slepice své hřady. Takový trus, i když je poměrně čerstvý, bývá již z větší části nakvašený a páchne podobně jako ten, kterým po naředění ze sudu zaléváme. Na podzimní zarytí má nedobrou konzistenci - nedá se dobře promísit s půdou. Na přihnojopvání za vegetace se dá použít prakticky okamžitě.
   Slepičí hnůj v užším slova smyslu si přesně neumím představit, podobně jako slepičí mrvu. Teoreticky tam, kde se pod drůbež dá nějaká podestýlka a ta se vyveze spolu s trusem a zbytky krmení.