Popol je vraj hlavne uhlicitan vapenaty, potom horecnaty a draselny. okolo percenta su tam fosforecnany. A male mnozstva roznych stopovych prvkov. Vsetko okrem dusika co zahradka potrebuje. Dobre do kompostu namiesto vapna. I ked ma popol dost uhlika, tento je nepouzitelny pre tvorbu humusu, pretoze je v anorganickej forme.
Pred par lety jsme definitivne upustili od chovu kraliku a od te doby se na komposte misto jejich podestylky plne bobku hormadi predevsim rozdrcena trava. KOmpost neni az na ojedinele vypneni nijak dale upravovan. Predpokladam ze touto zmenou je vysledny humus s mnohem vetsim obsahem dusiku nez byval a na zeleninovy zahon tudiz neprilis vhodny: velke listy+male plody+hodne dusiku v listove zelenine. Mate nekdo zkusenosti s timto prechodem? (tusim ze zrejme nejvhodnejsi by asi byl kompost z lidskych vykalu dobre ususenych v separacni toalete).
Sám za sebe si myslím, že kompost z králičí podestýlky a bobků je na dusík podstatně bohatší než z pouhé trávy. Jedná se v podstatě o uleželý hnůj a ten má nepochybně víc dusíku než rozložená tráva.
Tráva obsahuje mnoho celulózy, k jejímuž rozložení je třeba bakterií, které část dusíku spotřebují. Býložravci naopak celulózu rozštěpí na jednoduché cukry a ty z drtivé většiny použijí na pokrytí svých energetických potřeb. Z menší části pak spolu s dusíkatými bílkovinami a tuky na výstavbu. Výsledkem látkové přeměny sacharidů je voda a vydýchaný CO2, zatímco veškerý metabolizovaný dusík odchází močí a stolicí - tedy do hnoje.
Sám jsem taky přestal chovat králíky a pozoruji spíš nedostatek dusíku v kompostu. Ten je hlavně způsoben kompostováním štěpky. Řeším to přídavkem slepičáků od sousedů.
diky, zajimave,z toho se da soudit ze kompost z travy by mohl byt na zeleninu spis vhodnejsi nez ten kraličí. Pridani drevniho popelu, nebo nepotisteneho kartonoveho papiru ma podobny efekt na slozeni jako pridani tech nadrcenych vetvi?
Pokud se dobře pamatuji, králičí hnůj (ani jiný typ dovezeného hnoje) jsme nikdy nekompostovali.
S králíky jsem skončil před 6 lety, bohužel stále řeším problém kam s posekanou trávou.
Ani já si nemyslím, že by travní hmota překypovala dusíkem. Pokud se tedy tlející tráva obohatí jakýmkoliv dusíkem (třebas i prolitím žumpou), mj. se urychlí její rozklad a potažmo se zmenší objem kompostu.
Dřevěný popel je anorganický koncentrát, který musí logicky obsahovat stejné elementy jako výchozí větve (pravda jinak vázané a v řádově nižších koncentracích). Nadrcené větve kompost trochu okyselí (narozdíl od popela).
Máte-li dostatek jiného materiálu ke kompostování, kartonu bych se zcela vyhnul - nikdy nevíte, z jakých sajrajtů byl vyroben.
Dřevěný popel není totéž, co nadrcené větve. Dobře spálený (bílý, bez dřevěného uhlí) obsahuje jen minimum uhlíku - odešel jako CO2 v dýmu, zato se v něm koncentruje draslík, vápník. Je zásaditější než dřevo.
Kartonu bych se tolik nebál. Jeho složení se dřevu skutečně podobá. Já si ale nemyslím, že by podrcené větve nějak výrazně zhlepšovaly kvalitu kompostu, ale kam s nimi, že. Nakonec každé organické hmoty je škoda, kompostu je alespoň víc.
Popol je vraj hlavne uhlicitan vapenaty, potom horecnaty a draselny. okolo percenta su tam fosforecnany. A male mnozstva roznych stopovych prvkov. Vsetko okrem dusika co zahradka potrebuje. Dobre do kompostu namiesto vapna. I ked ma popol dost uhlika, tento je nepouzitelny pre tvorbu humusu, pretoze je v anorganickej forme.
Ale to by znamenalo, ze draslik je i v dom nadrcenem dreve, jen trochu vice rozreden ve vetsi hmote, anebo se z nadrceneho dreva tolik drasliku neuvolni jako z popela ktery by vznikl spalenim? O drasliku se rika ze je dulezity na velikost plodu, takze drevo a asi i pair je v komposte prinosem...
jinak tedy uhlik fakt nema zadny prinos? mam dojem ze se vydycah v podobe co2 behem hniti (ve vysledku hniti je proces jak velmi pomale horeni)
