Mletý vápenec a Thomasova moučka

Nedávno jsem objevil ve stodole pytle s hnojivem a to by měla být Thomasova moučka (struska) a mletý vápenec, zajímalo by mě jejich využití, mám zahradu na vesnici, zkouším ji postupně přemenit na okrasnou, celá léta to byl sad a vysoká tráva, díky za radu.

Thomasova moučka je staré fosforečné hnojivo.  Používá se obvykle 1x za 3 roky na podzim. Většinou spolu s nějakým draselným, případně i statkovým hnojivem. Mletým vápencem se hnojí zjruba ve stejných intervalech - podle půdní reakce a obsahu vápníku. Ne však ve stejném roce.

Thomasova moučka se používala do jam vykopaných pro sázení ovocných stromků. Je potřeba znát, že se dává jen do spodní poloviny např. 80cm hluboké jámy, aby nepřišla přímo do kontaktu s kořínky sázeného stromku. Je třeba přidat minimálně stejné množství hašeného vápna do jílovitých půd, do lehkých je lepší mletý vápenec- ten ve 2 násobném množství. Dále se přidává 40% draselná sůl ve stejném množství jako Thomasovy moučky. Např. 2kg THM, 2-4kg vápna-vápence, 2kg drasené soli

Nikdy do jam dospodu nedáváme chlévskou mrvu nebo dusíkatá hnojiva. Neobrací se vykopaná hlína- ta horší spodní se promíchá s hnojivy a dá se znovu dolů. Lepší hlína se dá znovu nahoru.

Stromkům zdar,

Použití Thomasovy moučky je spíš akademické, běžně se v obchodní síti neprodává. Samotné hnojivo je (bylo) zásadité a hodilo se spíš do kyselých půd. Paušální přídavek hašeného vápna (bez zjištění půdní reakce) by zásaditost půdy ještě zvýšil.
   Žádné hnojivo (snad krom kompostu), statkové ani průmyslové, by nemělo přijít do přímého styku s kořínky vysazeného stromku.

Neobrací se vykopaná hlína- ta horší spodní se promíchá s hnojivy a dá se znovu dolů. Lepší hlína se dá znovu nahoru.
    Jestli se horší spodní díl dá zpátky dospodu nebo se obrátí (zrigoluje) je vcelku jedno. Já zeminu v jámách obracím. Dospodu dávám drny, prachové vápno, kompost, písek, vrchní zeminu, Nahoru totéž, jen zeminu zespodu. Smotný stromek vsadím do malé jamky a zasypu zeminou ze záhonku. Důležitější, než obracet či neobracet, je počítat s tím, že půda v jamách slehne.  Sázet stromek je třeba na kopeček - tím vyšší, čím byla jáma hlubší.