Chlévský hnůj a většinu organického hnojiva zarýváme nebo zaoráváme do půdy na podzim. Půdní bakterie je přes zimu nejprve rozloží na jednoduché minerální látky – živiny, tak je zpřístupní kořenům rostlin. Protože půdní bakterie potřebují ke své činnosti dostatek kyslíku, nesmíme hnůj zaorávat či zarývat příliš hluboko, jen do hloubky 10 – 15 cm, a to na těžkých a vlhkých půdách mělčeji, kdežto na písčitých a sušších půdách hlouběji. Běžná dávka chlévského hnoje je 3-5 kg/m2. K jeho znehodnocení dochází tehdy, necháme-li jej dlouho v hromádkách nebo dokonce rozházený na pozemku. Zejména dusík ve formě čpavku unikne do ovzduší a po několika deštích a slunečních dnech z hnoje zůstane pouze špinavá sláma. Důležité upozornění: Žádné organické hnojivo neklopíme na dno brázdy, nýbrž na její bok. Hnojivo je tak rovnoměrně rozmístěné v celé zryté hloubce. Přímé hnojení chlévskou mrvou je vhodné především pro následovné pěstování okopanin, brukvovité zeleniny a některých plodových zelenin. Naopak zcela nevhodné je pro cibuloviny a kořenovou zeleninu. Jaké množství chlévské mrvy máme na pozemek dodávat? Naprosto ideální je dávka jednoho kolečka na 10 m2. Samozřejmě při nedostatku organického materiálu můžeme dávku snížit až na polovinu. Záleží také na rovnoměrném rozvrstvení po celé ploše, tak aby nevznikala místa nevyhnojená a naopak místa s vysokou vrstvou. Podzimní období je pro zapravování hnoje do půdy nejvhodnější. Hnůj se během zimních měsíců v půdě dokonale rozloží. Správné zapravení do půdy je velice důležité. Nikdy hnůj nezarýváme na dno brázdy ale na jeho bok. Tím dochází k rozvrstvení v celé hloubce rytí.