Dalie - Jirinky: mnozenie stonkovymi odrezkami

Dobry vecer, Ak vysadim skoro jar dalie jirinky zo semena, neskor na jar z nich odoberiem odrezky stonkove, dam zakorenit, stihnu tie rozmnozene odrezky do jesene kvitnut? Stihnu vytvorit do jesene hluzy? A ano, viem, ze spolahlivejsie a rychlejsie je kupit hluzy a vysadit tie. Vopred dakujem

Jiřinek je spousta odrůd a většina to ale nestihne. Pokud je necháte kvést, nevytvoří se hlízy a pokud květenství/poupata včas vyštípnete, hlízy se vytvoří spolehlivěji, avšak pokvetou až v následujícím roce.

SfK.

Dakujem. Asi musim pockat do jesene. Stonkove odrezky zakorenene na jesen prezimovane na nemrznucom mieste na dalsi rok kvitnu zhruba v rovnakom case ako aj tie vysadene klasicky z hluz.

Nechtěl bych se piplat s podzimními řízky. To už je snad lepší začít v březnu přirychlovat jiřinky z podélně rozříznutých hlíz.

SfK.

>>viem, ze spolahlivejsie a rychlejsie je kupit hluzy a vysadit tie

tak s tymto nesuhlasim.

delenim hluz za jednu sezonu ziskate obmedzeny pocet novych hluz -  pocet pravdepodobne zalezi od odrody, urodnosti pody, dlzky sezony a pocasia - ale uvazujme ze tak 2-5 kusov by to mohlo byt.

pri rozmnozovani odrezkami mate moznost ziskat z jednej hluzy omnoho viac novych rastlin. ked neodrezete cele ocko, tak po odrezani vyhonku opat zacne vyrastat dalsi vyhononok a dalsi a dalsi,... takze je tu potencial vacsieho poctu rastlin.

samorejme, ze odrezky stihnu do zimy vytvorit nove hluzy - naco inac by to bolo vykonavane? najlepsie ak sa do toho pustite este pocas zimy a zimne obdobie vyuzijete na zakorenenie odrezkov, pricom s prichodom jari ich mozete vysadit do zahrady.

na youtube je kopu videi tykajucich sa tejto temy, priklady rezania mozte najst pod spojenim: dahlia cuttings

dobre by bolo, ak viete po anglicky(alebo si to date prekladat), lebo clovek sa niekedy dozvie dolezite detaily.

Víte, ono je potřeba přihlížet k místním podmínkám. Někde u obratníků je možné řízkování celoročně, ale v podmínkách ČR je lepší než se piplat přes zimu s nevyzrálými bylinnými řízky, začít v březnu tak, aby rřízkovance schopné výsadby do volné půdy jsme měli tzv "po zmrzlých".

Jinak k koeficientu množení - u oblíbených kultivarů se vyplatí využít možností in-vitro mikropropagace. Tam jsou termíny samozřejmě úplně jiné.

SfK.

Ako to myslite s tou in vitro propagaciou? Resp.ako sa to robi. Vopred dakujem

Potřebujete k tomu vybavení řádově za 200tis (použité základní) až 1 mil. (nové lepší).

Při práci v sterilním prostředí je menší výpadek produkce v důsledku chorob a dále je část světla nahrazena sacharózou v živném gelu.

Zůstaňte u výsevů a řízkování. To že u některých řízkovanců budete muset obětovat kvetení pro lepší tvorbu hlíz není tak velká komplikace. Matečné rostliny po odběru řízků můžete použít do letničkových záhonů úplně stejně, jako ty, z nichž žádné řízky nebudete odebírat.

Pžipománám, že mám opačný problém. Pokud má jiřinka napodzim mnoho hlíz, je nutno trs rozdělit na části o 1 - 3 hlízách. Proto napodzim často až 2/3 hlíz vyhazuji, abych skladoval jen ty nejlepší. Připomínám, že u víceletých hlíz jsou silná očka po celém obvodu kořenového krčku a tak když hlízu podélně rozčtvrtíte tak, aby každá měla 1/4 obvodu kořenového krčku, dopěstujete z ní květuschonou rostlinu. Po rozčtvrcení se řez ošetřije popelem (ze spáleného dřeva) a nechá 2 dny zaschnout (resp. čtvrtí se 2-3 dny před výsadbou na rozdíl od dělení trsů prováděného před skladováním). Pokud budete jiřinky přirychlovat z hlíz v kontejnerech, tak přebytečné výhony můžete také v prvních květnových týdnech odebrat jako řízky. Rostliny s menším počtem silnějších výhonů méně polehávají a maji větší květy.

SfK.

Tak in vitro vynechame:) Najlepsie bude vyskusat vsetky spominane metody a na jesen spravim vyhodnotenie ako to dopadlo. Trochu predbehnem jar a zo semena zacnem pestovat uz dnes. Na vysvetlenie, preco tak siloumocou zo semena: Zo semena je to o prekvapeni. Clovek totizto nikdy presne nevie, aka dalia mu vyrastie, ako take Kinder vajce.Na druhej strane je to nevyhoda, lebo zasadne davam rovnaky druh rovnaku farbu aspon 3 kusy vedla seba. Preto som chcela mnozit odrezkami z tohtorocnych sadenic. Spravim to v style vyskusame uvidime.

Dříve jak v druhé polovině února nevysévejte. Normální je vysévat v březnu až dubnu, ale pro to řízkování můřete už v únoru s tím, že vlastně rostlinka má první pravé listy v prvních březnových dnech. Dříve vyseté rostlinky budou příliš vytáhlé a při řízkování budete mít velké ztráty (až tak, že můžete mít ve finále méně rostlin než z výsevu bez říkování).

Co můžete ještě vyzkoušet je roubování. Ze silných starých dobře množivých jiřin odříznete spodní 1/3 hlíz (tak jak se to často stane při vyrývání) a tyto spodky dáte do květníků s řezem nad zemí k zaschnutí. Po zaschnutí uděláte v době odběru řízků navrchu křížem zářez a do toho rozštěpu v každé 1/4 dáte dlátovitě seříznutý řízek. Protože jiřinka má veškeré pupeny na kořenovém krčku (viditelné i spící), je roub jediné co může růst a spotřebováva škroby v hlíze uložené. Je tak možné, že roubovanec poroste rychleji než matečný semenáček. Roubovanec má také tu výhodu, že nepotřebuje tolik světla na syntézu cukrů a tudíž se při nedostatku světla nebude tolik vytahovat.

Ad přisvětlování - potřebujete doplnit intenzitu a nikoliv prodloužit den. Pokud tedy budete přisvětlovat, tak v době od svítání do 11 hodin a od 15 hodiny do západu slunce. Používejte LEDky které mají teplotu 4100K a nebo speciální "bez zelené složky". Dobrý poměr cena/výkon mají EMOS ve fialové krabičce (8W dá 1060 lm). Pro přisvěcování k tomu co dá sluníčko potřebujete 4 ks na m² pěstební plochy, pro pěstování zcela při umělém osvětlení min dvojnásobek (tj. 8000-12000 lm/m²). Nezapomeňte na to, že jiřinka potřebuje 10 hodin tmy denně.

SfK.