Červený angrešt

Nebude ta souvislost spíš s tím, že z ovzduší zmizela skoro všechna síra, která těmto chorobám vůbec nesvědčila?

Rozumím co chcete říct, že ekosady slouží jako zdroj nebo množírna chorob a zamořují okolí, ale to je z principu nesmysl - to by stejně tak zamořovalo okolí jakékoli volné neudržované prostranství, les, louka, pole, mez. A že toto nejsou "třídní nepřátelé" ž snad víme :))

S prvním odst.souhlas, s dalším už ne zcela... Jde sice o kapky-tu větší, tu menší, ale jde o součet-až pohár přeteče, až se ucho utrhne. I plísně, houby mutují-spec. u monilie to vypadá, že sílí a pěstitel z toho šílí!

Jsem o tom přesvědčený. Dříve jsem znal padlí jen z knížek. Dnes bez postřiků angrešt nevypěstuju.

Je úplně jedno jestli je to ekosad ve kterém se nikdy proti ničemu nezasahovalo ani povolenými prostředky k ochraně a neprováděla se žádná ani převentivní opatření a nebo jestli je to zanedbaný pozemek jiného charakteru. V obou případech je to líhen chorob a škůdců, pokud se tam vyskytnou a nikdo proti nim nezasáhne. V případě ekosadu dotovaná ze státního rozpočtu. Povinnost odstanovat odumřelé stromy nejen ovocné snad ještě zrušena nebyla, pokud tedy nejsme někde v přírodní rezervaci. Chápu že je asi lepší nechat je tam a příští rok říci podsadil jsem a zase to uschlo... K síře v ovzduší se vyjadřovat bohužel nemohu, tomu nerozumím. A s těmi třídními nepřáteli nevím kam míříte a jaký to má význam... Jinak loni jsem byl strašně pomluven kvůli mým plesnivějícím švestkám jojo a když stříkám tak jsem pomluven také... Problém je v tom, že někteří vůbec nezasahují a ti malopěstitelé kteří by chtěli mají čím dál tím méně vhodných postřiků k ochraně. Protože některou chemii dostanou do rukou pouze profisadaři. A když si pak koupíte jablko na krámě, má minimálně 15 různých ošetření, protože kdyby se zasahovalo všude tak by ten tlak nebyl takový... A na TV 24 se vedou debaty o koktejlu chemikáliích obsažený v jedné jahodě...

Že je nějaký sad EKO nebo BIO přece vůbec neznamená, že je bez ochrany- právě naopak. Musí se tomu věnovat daleko více a daleko více studovat vlastnosti všech nebezpečí, aby se proti nim mohl bránit. Právě že v ekosadu je nutné odstraňovat vše nemocné, aby se to nešířilo dál, zatímco v konvenčním sadu se na to můžetre "vykašlat", pokud postřikujete proti všemu preventivně, tak je vám jedno, jestli tam ta nemoc je nebo není.

Navíc svalovat tuhle vinu na padlí angreštu je naprosto absurdní právě proto, že na padlí se používá účinná látka síra a ta je povolená i v bio zemědělství. Zároveň to také odpovídá na Vaši otázku - ano, chybějící síru ve vzduchu musíte dodat osobně.

PS: "Pandemie" šarky v minulém století asi ekosady způsobená být nemohla... Nevím jak u vás, ale kolem nás všude rostou divoké mirabelky, myrobalány, trnky a slívy. Pokud by tyto divoké náletové dřeviny začaly šířit nějakou novou mutaci šarky, a my bychom je chtěli vymlátit, tak pak by to bylo opravdu třeba pojmout jako třídní boj, po kterém by sice nová mutace viru zmizela, ale zůstala by jen měsíční krajina.

Nemám vlastní zkušenost, ale uvádí se, že angrešt je za zelena na síru citlivý. Takže se dá použít jen v bezlistém stavu a to při dnešním tlaku choroby bude asi málo. Možná moderní sirné přípravky angrešt snáší, nevím.

Pane PP Kumulus sirný přípravek má registraci i pro angrešt a v případě nepříznivých teplot nad 26 stupnů může dojít k poškození, nebudu to zde vypisovat. Ale stříkat s ním v parném létě a navíc pravidelně, fakt nevím... Já jsem ho používal proti vlnovníkům, když mnohem učinnější přípravky už nebyly v prodeji. Loni jsem ho použil1x i proti padlí na réve, ochranná lhůta pro konzum je sice 3 dny, ale pro moštování 42 dní! Takže je pro moje účely téměř nepoužitelný... Hrozny které byly ukryté pod listy ok, ale u jednoho keře, kde byly přímo osluněné došlo pravděpodobně k jejich popálení a následně začaly stejně hnít. Střapce ukryté ve stínu olistění se dočkaly moštování... Síra ve vzduchu bude mít asi těžko takovou koncenraci ani snad někde u uhelné elektrárny a nebo v místě spadu. Přípravek je označen jako zdraví škodlivý Xn, to bysme asi tžko rozdýchávali... Tak jako byla zavlečená šárka s novými odrůdami slivoní, mandelinka bramborová a slimáci při přepravě, tak mohlo být zavlečeno i padlí a odolnější monilie s ovocnými stormy a keři ze zahraničí. Jinak pro toho druhého pána šárku nešíří strom pokud z něj nevezmete roub a nebo nepoužijete stejné náředí k řezu a střihu, šárku šíří mšice z napadeného stromu. Hostitelských rostlin je ale mnohem více. Tak když k vám budou z neošetřovaných pozemků nalétávat, stejně se neubráníte a ta hranice 500 m která se údavala to fakt nevím...

Ono asi záleží na jaký přípravek, u Sulky bych byl opatrnější, ale Kumulus má na angrešt registraci, navíc postřik přímo na angrešt dávám pouze při rašení, druhou dávku schytne jen jako vedlejší opad aerosolu, když s ním postřikuji větší hrušeň v blízkosti. Dost výrazně eliminuje rez hrušně. Samozřejmě že síru si do kafe asi sypat nebudeme, ale je to látka, kterou rostliny i živočichové k životu (v malém množství) potřebují, není to neznámá chemická sloučenina, jejíž následky se dozvíme většinou až mnoho let po uvedení do prodeje, ale elementární prvek.

Hlavně bych ale zdůraznil to důležité, opravdu biosad nebo ekosad neznamená džungli bez údržby, ale právě naopak. Je to o důsledné znalosti rostlin, škůdců, chorob a jejich vlastností. Je to o tom, že když nějak zasáhnete proti škůdci, tak vás nezajímá jen jeden řádek v příbalovém letáku, ale vnímáte i to, jak tím ovlivníte ostatní organismy a jejich chody.Proto se to tak menuje, ekologie = věda o vztazích mezi organismy a prostředím. 

Tak sirnými přípravky se dá v době vegetačního klidu stříkat všechno. Jenže angrešt se musí stříkat i v době po odkvětu, jinak je po úrodě. A tam musí být jistota o spolehlivosti. PP.

No já s tím úplně nesouhlasím, mám osm keříků angreštu, ty starší dříve padlí mívaly, takže rezistentní odrůdy to nebudou (ani nevím jestli vůbec existujou). Ten postřik při rašení zatím vždy stačil bohatě.