V roce 1990 jsem byl na stáži v Holandsku-školka drobného ovoce.Ukazovali mi tam maliny ve foliovníku, zasazené v 10l.květináčích v rašelině, do každého vedla trubička s kapkovou závlahou a ještě z vrchu bylo každých 30 min. kropení.Ve vodě bylo jakési hnojivo, čili byla to vlastně hydroponie, ptal jsem se, jestli po tom nejsou nitráty v ovoci, říkali, že ne, že to je speciální hnojivo.Šlo o odrůdu zeva 3 a překvapilo mne, že plody byly 4až5cm velké, kdežto stejná odrůda na poli je měla tak 2-3cm.
Nevím, jak pokračují, jen jsem kdesi viděl, jak v japonsku umějí vše do podrobností vypracovat a automatizovat.Dají si s tím práci, která myslím vyžaduje mnoho lidského úsilí.Školka má za podnikatelský plán zásobování sadbou pro farmáře, kteří produkují ovoce, ale její zboží se našlo i v marketech a i v zahraničí po celé evropě.Dnes to vše je jistě o kus dále.Měli asi 20 odrůd malin a 15 ostružin, tam jsem jim vytkl chybu, že množí i starou odrůdu, která má hodně rozeklané listy a stále podrůstá trnitými výhony.Omlouvali to tím, že prý má sladší plody.Já mám dodnes problém se jí zbavit, ale už jsem si dovezl Roundup.Mají své způsoby, nevěří nikomu.Měl jsem problém, aby přečetli snímek, který mluvil za vše.Dnes teprve vzrůstá zájem i u nich o aktinidie.Tenkrát už množili agrutu ananasnaja.