Zimní postřik

Prosím, mohl by mi někdo poradit co se používá za zimní postřiky na ovocných stromech.J.

Zimní postřiky se už drahnou dobu nedělají, místo nich se používají tzv. předjarní postřiky, na př. TORANT. Budete-li mít  zájem a sdělíte mi E-mailovou adresu, pošlu podrobnější tabulku (ale už 10 let starou). safrataz@centrum.cz

Dodávám ještě, že Torant podle návodu se používá v koncentraci 0,1%, t.j. 10 ml na 10 litrů postřikové jíchy a aplikuje se v dubnu v období líhnutí škůdců. Letos to asi bude jinak. safrataz

Dříve se stříkalo nitrosloučeninami /Arborol, Nitrosan/, někdy se doporučovaly jako totální herbicidy za vegetace. To jsou ty žluté stromy, sníh i pachatel. Pro mne to byla mimořádně odporná práce, já jsem pumpoval a popojížděl s postřikovačem, táta stříkal /i vysokokmeny/, náležitě u toho sprostě  nadával. Postřkovací krám byl každou chvíli rozbitý, trysky ucpané /profukoval je ústy/ a my byli žlutí víc než stromy. Jediné pozitivum byly skleněné kuličky, které v postřikovači asi fungovaly jako zpětné klapky. No, proč to říkám. Arborol a Nitrosan jsou naštěstí zakázány, ale občas vídávám onen žlutý sníh nebo vápno na kmenech i dnes. Jsou to látky toxické, kancerogenní!!! Pokud je doma máte, odevzdejte je do sběru chemického odpadu.

Nikoliv kancerogenní, ale karcinogenní.

"...nikoliv...". Nie je to celkom tak. "Cancer" znamená zhubný nádor, rakovina. "Carcinoma" je zhubný nádor z epitelových buniek. Teda cancer je širší pojem ako carcinoma. Avšak oba výrazy (teda kancerogénny aj karcinogénny) sú lingvisticky v poriadku. Toľko jazykové okienko, aj keď to nie je myslím až také podstatné :-) IH

Netřeba zbytečně plašit. Na druhé straně řada údajů o neškodnosti pesticidů vychází z dílen výrobců chemikálií. Každopádně stojí za zvážení, jestli i na svých zahrádkách musíme mít všechno ovoce naprosto bez vady či raději neodpustíme našim jablíčkům nějaký ten stroupek nebo červíka.

Pesticidy jako nenápadné nebezpečí. Vědci je viní z rakoviny dětí i autismu

ad kancerogenny vs karcinogenny - jeden vyraz ma povod v latincine a druhy v grectine, oba su pripustne

ad predjarny postrek v dubnu - tak potom asi nerobim dobre, ale ja postrejume ked sa zda ze prichadza jar, ked je par dni po sebe 10-15 stupnov, tak mi to vychadza prvykrat na prelom februar/marec; potom teplota opat klesne a zasa streknem pri otepleni, atd.

Obojí je správně. První je z latinského základu cancer =  rak (tedy rakovina), druhé je z řeckého základu karkinos = rak. Jazykově kulturnější je opravdu karcinogenní, protože ta druhá část je od řeckého gennaio = tvořím a neměly by se míchat základy řecké s latinskými. Ale běžně se to dneska děje i tam, kde by člověk čekal více klasického vzdělání, než mezi zahrádkáři. Třeba appendicitis (zánět červovitého přívěsku tlustého střeva) je taky hybrid: latické slovo appendix + řecká přípona -itis značící zánět. Správněji by bylo "epityphlitis", ale tomu by nikdo nerozuměl. 

Pisatel má sice pravdu. Jenže tenkrát jsem stříkal jen jednou v zimě a pak už jen mšice a nebo nějaký kalamitní výskyt.Teď abych podle návodu nedal postřikovač z ruky. Skoro na každého škůdce jiný postřik a časté opakování krom toho stále zvyšující se odolnost.